Výkladové stanovisko ČUS k mimořádným opatřením ve sportu
Výkladové stanovisko České unie sportu (ČUS) v návaznosti na mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 9. a 23. 9. 2020.
V návaznosti na Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne ze dne 17. 9. 2020, č. j. MZDR 15757/2020-35/MIN/KAN a ze dne 23. 9. 2020 (dále jen „MO Roušky“), č. j. MZDR 20588/2020-17/MIN/KAN (dále jen „MO Akce“) sdělujeme
Výkladové stanovisko v návaznosti na Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 9. 2020, č. j. MZDR 15757/2020-35/MIN/KAN a ze dne 23. 9. 2020, č. j. MZDR 20588/2020-17/MIN/KAN JUDr. Daniela Viduny, LL.M. ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.
Na základě shora uvedených opatření došlo k opětovnému zpřísnění pravidel souvisejících s epidemií COVID-19, a to mj. právě ve vztahu ke sportu a spolkové činnosti, a to s účinností ode dne 18. 9. 2020 od 0:00 hodin do odvolání (MO Roušky) a ode dne 24. 9. 2020 od 0:00 hod do 7. 10. 2020 do 23:59 hod. (MO Akce).
Na základě MO Roušky došlo k opětovnému zavedení povinnosti nosit ochranu dýchacích cest ve všech vnitřních prostorách mimo bydliště či místa ubytování (např. hotelový pokoj) a v prostředcích veřejné dopravy.
Z hlediska sportu je pak významná výjimka stanovená v čl. I. bodě 2 písm. y) a z). Na základě těchto výjimek jsou ze shora uvedené povinnosti vyjmuti:
- sportovci nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.,
- osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňské a léčebné bazény a sauny.
Ze shora uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že mimo prostory vnitřních umělých koupališť, resp. všech prostor, které spadají do této definice (tam je dána výjimka na celý takový prostor), jsou sportovci a cvičící osoby vyňaty z povinnosti nosit ochranu dýchacích cest výhradně při výkonu sportovní činnosti (zápas, trénink, rozcvičení apod.). Z této povinnosti pak naopak není nijak vyjmut realizační tým. Nicméně i v tomto případě lze s přihlédnutím k předchozím zkušenostem stanovit výjimky, a to např. pro rozhodčí (typicky hokej, futsal, kdy tito rozhodčí sami vykonávají fyzickou aktivitu), nebo i trenéři, kteří se sami zapojují nějakým způsobem do sportovní činnosti (dle mého názoru tuto výjimku měl splňovat i např. trenér gymnastiky v situaci, kdy vykonává podporu sportovci při cvičení na nářadí).
Je tedy třeba dbát na povinnost nošení ochrany dýchacích cest mimo přímou sportovní činnost, tj. především ve vnitřním zázemí sportovišť.
Na základě bodu MO Akce došlo k zákazu konání divadelních, hudebních, filmových a dalších uměleckých představení, sportovních, kulturních, náboženských, spolkových, tanečních, tradičních a jim podobných akcí a jiných shromáždění, výstav, slavností, poutí, přehlídek, ochutnávek, trhů a veletrhů, vzdělávacích akcí, oslav, a to jak veřejných, tak soukromých, s účastí přesahující ve stejný čas 1 000 osob, koná-li se akce převážně ve venkovních prostorech, nebo 500 osob, koná-li se akce převážně ve vnitřních prostorech staveb; do tohoto počtu se nezapočítávají osoby, které se podílejí na realizaci hromadné akce, jsou-li oddělené od účastníků. Současně jsou stanoveny výjimky z toho omezení.
V prvé řadě je třeba konstatovat, že MO Akce směřuje na „akce“, tedy jednorázové události, které mají jasně definovaný svůj začátek a konec. Netýkají se tedy dle mého názoru kontinuálního provozu nějakého zařízení (provoz hotelu, restaurace, koupaliště, tělocvičny apod.). V rámci provozu např. hotelu pak ovšem může být za jednorázovou akci považován např. kongres či jiné setkání apod. Předmětným opatřením pak mohou být dotčena jednání spolkových orgánů, avšak vzhledem k definovaným omezením z hlediska počtu osob lze předpokládat, že ani zde by neměl nastat ve sportovním prostředí zásadní problém, nicméně je třeba tuto skutečnost vést v patrnosti. Z hlediska sportovních událostí se pak nastavená omezení budou týkat zejména utkání, turnajů a jiných hromadných akcí (např. maraton, půlmaraton, či běžecké závody pro veřejnost apod.), kde lze předpokládat zvýšený počet osob přítomných na jednom místě současně. V takovém případě je třeba brát v úvahu předmětná omezení. Na rozdíl od předchozího mimořádného opatření je již postaveno najisto, že do stanoveného počtu osob se nebudou počítat samotní sportovci (ti nově spadají explicitně pod definici „účinkující“, jakož i realizační týmy, rozhodčí a rovněž organizační a technický personál, avšak pouze pokud jsou odděleni od účastníků – diváků. Pořadatelská služba, která přichází to styku s diváky tedy bude součástí oněch limitů.
V této souvislosti je pak třeba připomenout i výjimky stanovené v bodě 1. písm. c), d) MO Akce, které umožňují zvýšit počet účastníků konkrétní akce, a to v závislosti na oddělitelnosti jednotlivých sektorů.
V případě vnitřních prostor platí, že jedná-li se o prostor s organizačně oddělenými sektory, lze limit navýšit až na 1 000 osob s tím, že v každém sektoru může být maximálně 500 osob, je zajištěn samostatný vstup nebo jsou vstupy regulovány tak, aby se osoby z různých sektorů nepotkávaly, musí být zajištěn odstup od „účinkujících“ (tj. sportovců) min. 2 metry nebo nepropustnou zábranou (plexisklo) a odstup mezi sektory je min. 2 metry.
V případě venkovních prostor platí, že jedná-li se o prostor s kapacitou nad 1 000 osob s organizačně oddělenými sektory, lze limit navýšit až na 2 000 osob (1 000 + 50% z kapacity nad 1 000 osob) s tím, že v každém sektoru může být maximálně 1 000 osob, přičemž se doporučuje rovnoměrné rozmístění diváků v každém sektoru, je zajištěn samostatný vstup nebo jsou vstupy regulovány tak, aby se osoby z různých sektorů nepotkávaly, musí být zajištěn odstup od „účinkujících“ (tj. sportovců) min. 2 metry nebo nepropustnou zábranou (plexisklo) a odstup mezi sektory je min. 2 metry.
Dále jsou však nastaveny limity z hlediska sedících/stojících diváků a to v čl. I bodech 2 a 3 MO Akce.
Dle těchto pravidel se:
- zakazují hromadné akce s účastí přesahující ve stejný čas 50 osob, koná-li se akce převážně ve venkovních prostorech, nebo 10 osob, koná-li se akce převážně ve vnitřních prostorech, pokud každý účastník akce nemá určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje. V případě prodeje vstupenek pak nelze prodat vstupenku jinak, než na konkrétní místo k sezení. Organizátor je povinen písemně evidovat celkový počet míst k sezení.
- omezují hromadné akce s účastí přesahující ve stejný čas 50 osob, koná-li se akce převážně ve venkovních prostorech, nebo 10 osob, koná-li se akce převážně ve vnitřních prostorech tak, že jejich účastníci jsou povinni dodržovat rozestupy od jiných účastníků alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, ledaže se zdržují na určeném místě k sezení.
Lze současně dovodit, že shora uvedená pravidla musí být splněna kumulativně.
Tato pravidla ohledně stojících/sedících diváků pak mohou zejména v případě amatérského sportu způsobit mnoho komplikací a nejasností ohledně výkladu.
Lze nicméně dovodit (jak z terminologie užité v MO Akce, tak z mediálních výstupů představitelů MZDR), že do limitů sedících/stojících diváků se nepočítají sportovci, realizační týmy, rozhodčí a technický personál, pokud činí rozestupy od diváků minimálně 2 m. Bohužel však z mediálních výstupů rovněž zaznělo, že se tyto limity týkají sportovců v případně hromadných akcí otevřených široké veřejnosti – hromadné běhy apod., což by znamenalo přizpůsobit stanovená pravidla např. rozdělením akce na skupiny (kategorie) tak, aby nedocházelo k překročení stanoveného počtu účastníků 50/10 ve stejný čas.
Praktické problémy pak budou nastávat zejména na vnitřních sportovištích, která nemají stálá místa k sezení (např. malé zimní stadiony apod. – paradoxně velký prostor, ve kterém však může být jen 10 diváků). V takovém případě lze doporučit provizorní instalaci míst k sezení tak, aby byla zajištěna pravidla stanovená MO Akce. Další problémy a nejasnosti mohou (a budou) nastávat obzvláště ve venkovních areálech v malých obcích, kdy tyto areály často nejsou oplocené (tudíž lze jen stěží regulovat skutečný počet diváků), někdy jsou dokonce průchozí pro běžnou veřejnost (areálem prochází cesta) a často se v areálech nachází i stravovací zařízení. V takových případech pak mohou vzniknout až tři kategorie ne/účastníků, a to:
- standardní diváci sportovní akce – zcela nepochybně podléhají stanoveným pravidlům MO Akce. Doporučuji buď připravit provizorní místa k sezení, tak aby každý divák měl své místo, nebo striktně hlídat stanovený počet.
- návštěvníci stravovacího zařízení, kteří mohou být a současně nemusí být zároveň diváky sportovní akce. V daném případě bude do značné míry záviset na individuálním posouzení, a to např. z hlediska umístění stravovacího zařízení v rámci areálu, přístupu do něj apod.
- osoby procházející areálem bez souvislosti se sportovní akcí. Tyto osoby by neměly být započteny do stanovených limitů, nicméně lze doporučit vyznačení tohoto průchozího koridoru a současně dbát na to, aby se v tomto koridoru osoby neshlukovaly.
Pravidla nastavená v MO Akce pak jsou v případě sportu na místní úrovni a obzvláště v mládežnických kategoriích těžko aplikovatelná, jelikož zatímco s omezením běžných diváků si lze vždy nějakým způsobem poradit, tak MO Akce nijak nezohledňuje onu zvláštní kategorii diváků, kterou jsou rodiče sportujících dětí. V praxi si lze totiž jen těžko představit, že organizátoři akce nepovolí vstup do areálu rodičům, kteří své děti na sportovní akci přivezli.
Další problémovou kategorií jsou sportovní akce pořádané jinde než v klasickém stavebně vymezeném sportovním zařízení (např. závody v orientačním běhu apod.), které se často pořádají v lese apod. v těchto případech si lze jen stěží představit organizační opatření, která by jasně garantovala dodržení stanovených pravidel, jelikož např. ve volně přístupném lese nelze nijak omezit skutečný počet přihlížejících osob.
V případě tréninkových jednotek se lze domnívat, že se nejedná o hromadnou akci ve smyslu MO Akce.
Závěry:
1. Stanovená omezení se týkají pouze „akcí“ tedy závodů, zápasů, soutěží, nikoliv tréninkových jednotek.
2. Jsou stanoveny počty diváků na 1.000 osob pro venkovní akce a 500 osob pro vnitřní akce.
3. Počet osob lze navýšit v případě oddělených sektorů, a to až na 1 000 diváků v případě vnitřních akcí a 2 000 diváků v případě venkovních akcí.
4. Limity 500/1 000 a 1 000/2 000 platí pouze v případě akcí, u kterých jsou pro diváky zajištěna místa k sezení.
5. V případě akcí pro stojící diváky platí limity 10 osob pro vnitřní akce a 50 osob pro venkovní akce.
6. Povinnost nošení ochrany dýchacích cest ve vnitřních prostorách se nevztahuje na sportovce v době vykonávání sportovní činnosti.
Zdroj: ČUS
