Zaměřujeme se hlavně na práci na odrazovém stolu, říká trenér skokanů David Jiroutek
Předsezonní příprava skokanů na lyžích dospěla do prvního závodu, ve kterém skokani na lyžích poznají, jak jsou na tom oproti konkurenci. Hlavní trenér českých skokanů David Jiroutek v rozsáhlém rozhovoru, který jsme rozdělili na dvě části, popisuje nejen letní přípravu. „Zaměřili jsme se na myšlenkovou práci, co chceme udělat na odrazovém stolu. Jakou k tomu použijeme filozofii. Je to dost těžké, jedná se o dlouhodobější proces, ale bez něho to nejde. Němci měli vše zvládnuté už loni na hodně vysoké úrovni,“ sděluje skokanský trenér.
Foto: iRozhlas.cz
Můžete nám popsat dosavadní průběh přípravy A-týmu? Jak příprava probíhala?
Na začátku jsem u většiny skokanů pracovali silové přípravě a technické přípravě, aby se nám prolínal silový pohyb do pohybu technického, který chceme natrénovat. Někteří jednotlivci, jako třeba Roman Koudelka, začali se silovou přípravou daleko později než v minulých letech. „Koudy“ spolupracoval s bývalým hokejistou NHL Jakubem Čuttou na hlubokém svalovém systému, který u něj dělal problémy v krizových chvílích v minulé zimě a vytváří jeho rovnováhu v nájezdovém postavení a při samotném odrazu a letu. Romanovi se silová příprava zdržela o tři týdny, což nám ale v létě tolik nevadí. Léto je pro nás ukázkou, kudy směřujeme, kam chceme jít a na jaké úrovni jsme.
Pak jsme začali skákat na malém můstku K70, který byl v Breitenbergu. Této přípravy se Roman Koudelka ještě nezúčastnil, jelikož měl skluz se silovou přípravou. Přijel až na další přípravu, kde jsme měli dvě soustředění vždycky ob týden. Po něm jsme pokračovali na trošku větší můstek v Eisenerzu v Rakousku, kde jsme skákali zhruba 100 metrů a měli jsme zde týdenní soustředění. To vše vyvrcholilo mistrovstvím republiky v Rožnově a Frenštátě. Mistrovství bylo prvním ukazatelem, jak zvládneme závodní kolo v technickém a silovém provedení, které jsme nacvičovali a na kterém jsme pracovali během prvních dvou měsíců na konci dubna, v květnu a v červnu.
Minulý týden jsme měli první skoky na velkém můstku, kam nyní jedeme závodit. Nemáme přehršel skoků na velkém můstku, ale myslím si, že to nyní nevadí, jelikož se připravujeme hlavně na zimu a na zimní období. Máme 25 – 30 skoků na velkém můstku ve Wisle, kam nyní momentálně jedeme na závod.
Jmenoval jste, na co se v tréninku zaměřil Roman Koudelka. Zaměřili jste se obecně na trénování něčeho hlavního, kde Vás tlačí bota?
Je to právě hluboké svalstvo, kde vlastně díky Jakubovi bylo zjištěno, že je na tom Roman špatně s levou stranou břišního svalstva a pravým hýžděm. Bylo potřeba speciální skladbou cviku a tréninku pracovat na tom, aby se vyrovnaly obě dvě strany držení a hýžďového svalu, který nám dělá takové niance. Takové, že Roman sedí na jedné noze, odráží se z jedné nohy a ve vzduchu musí svůj křivý odraz korigovat svojí prací s tělem. Místo toho nemůže pracovat na tom, jak odletět od můstku co nejdále a získat co nejdelší délku skoku.
Na velkých můstcích nemáte úplně moc naskákáno, jak byste chtěli. Kolik máte skoků na malých a středních můstcích?
Na můstku K70 máme padesát skoků, pak zhruba 25 – 30 máme na můstku K100. Na můstcích K120, na kterém se soutěží, máme 25 – 30 skoků.
Loni jste při nástupu do funkce trenéra skokanů avizoval, že nejste spokojený s formou skokanů. Jak jste spokojený letos před prvním závodem letní Grand Prix před Wislou?
Co se týče formy, tak máme tři lidi na určité úrovni. Teď uvidíme, jaká je úroveň oproti světu. U čtvrtého skokana se nám začalo relativně dařit s jeho skoky, ale pořád není nad 50% kvality skoků, co bychom chtěli.
Letos je taková ne úplně „hluchá“ sezona, ale máme pouze mistrovství světa v letech, které je až na konci sezony. Hodně se proto zaměřujeme na myšlenkovou práci, co vlastně chceme udělat na odrazovém stole a jakou filozofii použijeme k tomuto vytváření se na odrazovém stolu. Což je dost těžké. Loni jsme se na to zaměřili daleko méně, i když nikoliv málo, ale méně, než-li letos. Je to dlouhodobější proces, ale bez něho to nejde. Dobří skokani a jiné národnosti, třeba Němci, to měli zvládnuté už loni na hodně vysoké úrovni. Nám se to u nějakých jednotlivců, třeba u Romana, dařilo do půlky zimy. Pak z této myšlenky sešel a nastaly niance, kdy si tělo zase sedlo do špatného modusu a nešlo to udělat tak, jak by Roman chtěl. Dali jsme na technickou stránku ještě daleko větší důraz.
Říkal jste, že konkurence má tuto práci na odrazovém stolu zvládnutou na velmi vysoké úrovni. Kdyby se Vám podařilo dostat do podobné úrovně, kolik to může dělat metrů v letové fázi?
Otázka je trošku zavádějící v tom, že bychom chtěli nejen u Romana, ale i u Viktora Poláška a Vojtěcha Štursy, který nyní skáče na jiné úrovni, stabilizovat skoky ve filozofii zlepšení, do které potřebujeme. Pak je otázka dalšího vyššího stupně, vývoje samotného výkonu, kdy hlava si bude více věřit, tělo bude pracovat daleko spontánněji a člověk teprve začne dělat výsledky, o kterých v rozsahu neměl ani tušení. Třeba loni, když Roman prošel na páté místo na turné čtyř můstků a sezonu před tím se vůbec s takovými výsledky nesešle. Je to otázka toho, že ve špičce mezi 15 lidí na světě skáčete nejen technicky dobře a jde vám to. Ale člověk si daleko více věří, tělo začne fungovat v technice spontánně a začne vytvářet výkon daleko větší a spontánnější, který je daleko platnější než samotný dobrý skok na můstku.
Můžete nám říct nominaci do Wisly, jaká je?
Polášek, Koudelka, Štursa, Vančura
Mohou se výsledky z Wisly promítnout do Hinterzartenu, pokud pojedete?
Nevím, jestli pojedeme čtyři. Možná bych tam uvažoval o třech skokanech, protože stále nám trošku hapruje výkonnost čtvrtého. Máme v týmu trošku marodku, jelikož Česťa Kožíšek byl na appenditidě, kdy mu vzali slepé střevo a začal trénovat minulý týden, Tomáš Vančura už loni laboroval se zády a také letos nemůže ještě v přípravě dělat cvičení, které bychom úplně chtěli. Tak funguje na 80% přípravy. Úplně nechvátám s tím, abychom skákali teď momentálně v maximálním obsazení čtyř skokanů. Ale abychom skákali ve skokanském poháru. Letní skokanský pohár je kontrolním pohárem pro zimu. Potřebovali bychom být dobří v zimě, ne v letě. Nebo být dobří v zimě a v létě. Ale to je taková science fiction.
