Atmosféra v týmu je skvělá, shodují se nové členky reprezentačního áčka Antošová s Novákovou
Po tvrdé letní přípravě se běžci na lyžích odebrali na soustředění do rakouského Ramsau, kde před ostrým startem sezony pilovali poslední detaily. O zážitcích při přechodu z mládežnických týmů, vzájemné spolupráci i sportovních cílech se Barbora Antošová s Adélou Novákovou rozpovídaly v následujícím rozhovoru.
Jaké pro vás bylo léto ze sportovní stránky?
Barbora Antošová: Určitě bych ho zhodnotila pozitivně, vyhla jsem se nemocím a zraněním. Odtrénovala jsem docela dost, sice poněkud jiným způsobem než doposud, ale myslím si, že i podle výsledků směřuji dobrým směrem. Za mě určitě spokojenost.
Adéla Nováková: Vše proběhlo tak, jak mělo, tedy kromě srpna. Prodělala jsem nemoc, která trvala celkem dlouho, ale ve výsledku to mou přípravu moc neovlivnilo. Vše šlo správným směrem.
Určitě jste si toho za léto hodně prožily. Je nějaký zážitek, který byste chtěly vyzdvihnout?
Barbora Antošová: Nic konkrétního asi ne. Vzpomínám na každé soustředění. Vždycky tam bývá skvělá zábava, takže to jsou moje nejhezčí zážitky z léta.
Adéla Nováková: Tím, že jsem se dostala do reprezentačního týmu A, byl pro mě letošek jiný. Mohla jsem trénovat s těmi nejlepšími v České republice, což je pro mě velký přínos. Beru to jako velké pozitivum.
Šlo celkově vše podle nastaveného plánu, nebo vás potkaly nějaké problémy?
Barbora Antošová: Od jara se trochu potýkám s problémy s koleny, takže jsem lehce omezila běh. Mohla jsem trénovat jen krátké běhy, ty delší jsem neabsolvovala. Hodiny jsem najížděla spíš na kolečkových lyžích. Celkově to ale mou přípravu neovlivnilo, protože na kolcích jsem toho najezdila hodně. Jinak jsem naštěstí zdravotní potíže neměla.
Adéla Nováková: Nevím přesně, co jsem prodělala za nemoc, možná to byl i covid. Malinko mě to zabrzdilo, ale ve výsledku to určitě bylo lepší prodělat v létě než v zimě. Ke sportu to patří a počítali jsme s tím, že prostě výpadek v přípavě může přijít. Doufám, že to zimu zásadním způsobem nijak neovlivní.
Příprava je téměř už u konce. Cítíte se připravené na sezonu?
Adéla Nováková: Pomalu to všechno ke startu sezony směujeme, ladíme to fyzicky i psychicky tak, abychom byly ready. Ale uvidíme, až se zima zeptá. Ještě máme prostor na doladění detailů.
Barbora Antošová: S tím musím souhlasit a ještě dodávám, že jsme stále v těžké přípravě. Cítím se stále lehce unavená, ale myslím si, že v tomto ročním období to je ještě na místě. Doufám, že forma určitě přijde.
Adéla Nováková: Jsme momentálně v nejtěžší fázi přípravy. Teď je nejvíc těch rychlých a těžkých tréninků. Před sezonou pak přijde chvilka volna a poté už naplno nastoupíme do závodů.
Před pár dny jste se vrátily ze soustředění v Ramsau. S jakými jste Rakousko opouštěly?
Barbora Antošová: Užívali jsme si to plnými doušky. Počasí nám přálo, za první polovinu soustedění byl snad jen jediný mrak. Kromě trénování samozřejmě, jsme se chodily nahoru na Dachstein opalovat. (smích) Tréninkově to tam je výborné. Osobně jsem nahoře cítila vysokou nadmořskou výšku, ale jsem zvyklá, že se s tím musím poprat. Myslím, že jsme tady udělali velký kus práce a vše nám vyšlo skvěle.
Adéla Nováková: Musím potvrdit. Za mě je Ramsau jedna z nejlepších a nejkrásnějších lokalit, kde můžu trénovat. Vždy tam ráda jezdím. Navíc počasí nám přálo a atmosféra v týmu je fantastická. Musím všechno hodnotit kladně.
Jaký byl program? Na co jste se hlavně soustředili v tréninku?
Adéla Nováková: Cílem soustředění bylo nalyžovat co nejvíc kilometrů a být co nejvíce na sněhu. Na ledovec jsme jezdili jednou denně, protože je to časově náročné. Odpoledne jsme měli trénink na suchu. Doplnila bys něco, Baru?
Barbora Antošová: Za celé soustředění jsme absolvovali odpoledne dva hodně těžké intervalové tréninky. Volno jsme měli pouze jedno odpoledne. Jinak jsme vždy celé dopoledne trívili na lyžích.
Trenéra Jana France potěšilo, že jste se skvěle začlenily do týmu. Jak vnímáte ten přechod z vašeho pohledu?
Barbora Antošová: Doufám teda, že to tak bere i kolektiv. (smích) Pocity máme určitě taky pozitivní. Na každé soustředění se těším a domů odjíždím nadšená. Jako parta jsme si všichni sedli a máme tu hodně zábavy. I přesto, že tu je hodně osobností, nedochází tu k žádným konfliktům a odvážíme si hodně zážitků. Z toho mám velkou radost.
Adéla Nováková: S týmovými kolegy už se známe déle, takže přechod do kolektivu nejbyl žádný problém. Navíc nám všichni pomáhají, takže to je skvělé. Pro nás je určitě velká pomoc, že můžeme trénovat s těmi nejlepšími v republice.
V čem jsou největší rozdíly mezi seniorskými a mládežnickými týmy?
Adéla Nováková: V mládežnických týmech se sem tam najde někdo, kdo to nebere až tak úplně vážně. Je to spíš bráno formou zábavy a na tréninky se chodí spíše s tím, aby to všechny bavilo. Do áčkové reprezentace chodí samozřejmě taky lidé, které to baví, ale navíc jsou to profesionálové. Jsou tady do sportu všichni zapálení a jejich přístup tomu taky odpovídá. Nás hlavně těší, že se všichni chovají stejně i k nám.
Barbora Antošová: Jo, s tím musím souhlasit. Vidím velký rozdíl v tom, že se tu řeší opravdu detaily. Zabezpečení je navíc na mnohem vyšší úrovni, než jsme byly zvyklé.
Pomohlo vám v adaptaci také to, že jste spolu?
Adéla Nováková: S Bárou jsme se potkávaly často na kempech v juniorských kategoriích. Určitě jsem ráda, že jsme tu spolu, Bydlíváme spolu a všechno to prožíváme spolu. Za to jsem moc vděčná.
Barbora Antošová: Také jsem za to moc ráda, protože už jsme kamarádky hodně dlouho a je skvělé, že tady můžeme být spolu.
Adéla Nováková: Nedávno jsme si říkaly, že jsme tu byly před čtyřmi roky jako malé holky na prvním juniorském soustředění. Nikdy by nás nenapadlo, že se dostaneme takhle daleko.
Po tréninkovém kempu strávíte v Česku jen na šest dní, poté zase vyrážíte do Itálie. Budete mít nějaký prostor na odpočinek?
Barbora Antošová: Teď už moc ne. Navíc pro nás jako studentky to znamená, že nebude ani moc času na školu. (smích)
Adéla Nováková: Je to tak. Do Česka jedeme jen na pár dní, kde doršíme běžeckou přípravu a poté odjíždíme do Livigna. Odpočinku už moc nebude.
Stanovujete si do nové sezony cíle, kterých chcete dosáhnout?
Barbora Antošová: Pro sebe si žádné cíle nedávám, hlavně kvůli případnému zklamání. Některé v hlavě samozřejmě mám, ale nahlas říkat je nechci. Chtěla bych se hlavně zlepšit a dosahovat lepších výsledků než třeba minulý rok.
Adéla Nováková: Každý má nějaké cíle, kterých by chtěl dosáhnout. Já všechno směřuji hlavně na mistrovství světa do 23 let, kde budu mít poslední možnost startovat. Cílem je zajet tam co nejlepší výsledek. Jinak já si hned prvním závodem v sezóně připíšu premiéru ve Světovém poháru a tam chci předvést vše, co v sobě mám.
Když se podíváme více do budoucnosti, jaký je váš kariérní cíl, kterého chcete dosáhnout?
Barbora Antošová: Pro mě je asi cíl přiblížit ke svému fyzickému maximu. Vím, že je to něco, co se špatně měří, takže to bude těžké. Jak už jsem řekla, konkrétní cíle si dávám nerada, ať z důvodu případného zklamání nebo zranění. Ale chtěla bych se stále zlepšovat a posouvat své výsledky výše.
Adéla Nováková: Musím souhlasit s Barčou, že je těžké koukat v horizontu několika let dopředu. Každá sezona je jiná. Člověk se může zranit, nebo můžou přijít jiná omezení. Každopádně bych se chtěla každým rokem posouvat a být co nejlepší.
Měly byste soutěžit i na univerziádě. Jak se tam těšíte?
Barbora Antošová: Těším se tam moc a doufám, že to vše vyjde. Je to trochu jiná akce než jsme zvyklé. Od našich kamarádů víme, že jsou tyto akce skvělé. Loni jsme měly také závodit, ale akce byla zrušena kvůli covidu, takže se letos těšíme ještě více. Dost se modlíme, aby to dopadlo a odletěly jsme tam. Zároveň to hezky vychází, pokud pojedeme do Kanady na mistrovství světa do 23 let, které na to navazuje. Mohlo by nám to hodně pomoct s jet legem.
Adéla Nováková: Já se také se moc těším a doufám, že vše vyjde bez problémů. Loni jsme se také natěšené, ale bohužel univerziáda byla bohužel zrušena. Chceme tam předvést slušné výsledky. Na navazující mistrovství světa do 23 let, kam pojedeme, jestli budeme nominované, se samozřejmě také velmi těšíme.
Báro, tvůj bratr také závodil, pomáhá nějak s přípravou?
Barbora Antošová: Ano. Je do toho hodně zapálený, což mě překvapuje. Když končil s závoděním myslela jsem si, že se na běžky už ani nepodívá. Vše se mnou prožívá, občas i chodí na tréninky. Se vším rád pomůže a je mi velkou oporou.
Adélo, s Kateřinou Razýmovou závodíte za stejný oddíl. Pomáháte si nějak?
Adéla Nováková: S Kačkou jsme dobré kamarádky, trávíme spolu spoustu času. Rozumíme si a můžu říct, že je takový můj hnací motor, protože jednou bych se chtěla přiblížit jejím výsledkům a tréninkovým dávkám, které ona zvládá. Určitě mi dává cenné rady a celkově mi s jejím manželem pomáhá. Velmi si jich cením.
