Běhání norskými bažinami. I taková byla příprava talentované běžkyně na lyžích Petry Hynčicové
České běžecké lyžování už není jen o dospělé reprezentaci, výrazně se prosazují i junioři. Mezi nimi i liberecká Petra Hynčicová.
O víkendu si připsala další velký úspěch v podobě druhého místa ve skatovém sprintu na FIS závodě v rakouském St.Ulrich am Pillersee a potvrdila, že skvělé výsledky ze začátku sezóny nebyly žádnou náhodou. „V listopadu jsme jeli závody v Bruksvallarně, byl to vlastně takový velký předsezónní test švédské reprezentace. Já nastoupila do klasické pětky a skatového sprintu juniorů a musím říct, že radost jsem měla z obojího. V distanci mi domácí Charlotte Kalla nenadělila tolik, kolik jsem čekala a v juniorském sprintu jsem skončila šestá, kvaldu jsem dokonce vyhrála, takže určitě spokojenost. Úplně největší radost mám ale z toho posledního sprintu v Ulrichu.“
O parádní disciplíně Petry Hynčicové tedy není pochyb. Jasný je i cíl této sezóny. „Doufám, že se mi povede nominovat na mistrovství světa juniorů. O to budu bojovat už během nadcházejícího víkendu na Mísečkách, možnost mám ještě na povánočních závodech v Jablonci nad Nisou. Úplně nejlepší by bylo, kdyby se mi všechny tyhle závody povedlo vyhrát!“ směje se liberecká rodačka, která má za sebou opravdu nabitou přípravu. „Nejvíc se povedl asi Dachstein, kde jsem měli skvělé podmínky. I počasí nám celou dobu přálo. Pak jsem s klubem odjela na dva týdny do Švédska, tam to bylo taky úžasné. Následovalo znovu Ramsau a přesun na Mísečky, takže rozhodně žádná nuda. Léto bylo taky fajn. Musím zaklepat, že tentokrát jsem neměla žádné větší zdravotní problémy, jen koleno trochu stávkovalo. Nejlepší bylo soustředění v Norsku, kde jsme byli společně s dalšími reprezentacemi. To mi opravdu hodně dalo,“ vzpomíná usměvavá lyžařka na výživný kemp, jehož hlavní náplní bylo běhání hlubokými norskými bažinami. „To mě strašně bavilo! Mám ráda jakékoliv zpestření tréninku, zvlášť, když musím překonávat sama sebe.“
Petra Hynčicová na startu sprintu v St.Ulrich am Pillersee
Běžeckou stopou se Petra Hynčicová prohání prakticky od narození. „Oba rodiče lyžovali, mamka asi víc. Taťka si to ale nahrazuje teď, kdy si k tomu našel cestu a je u nás dokonce trenérem. Lyžuje i ségra, žijeme tím prostě všichni,“ přibližuje studentka Technické univerzity v Liberci a překvapuje tvrzením, že ji nikdy nepostihla sportovní rebelie. „Vážně se mi nestalo, že bych chtěla od lyžování utéct, dokonce ani v pubertě, kdy je to běžné. Mě to naopak bavilo víc a víc a úplně stejným směrem se to vyvíjí pořád. Láska k lyžování se u mě prostě stupňuje.“ A ke komu Petra Hynčicová vzhlíží? „Vzorů mám hodně, ale nejvíc tíhnu k Norům, třeba k Bjørnu Dæhliemu. Od malička mám ráda i Marit Bjørgen, ta je úžasná už od pohledu. Usměvavá, sympatická a sakra úspěšná. Možná za tu náklonnost může i to, že jsem od dětství měla nejraději sprinty a ona v nich vyhrávala. Lidi mě k ní přirovnávali,“ vysvětluje liberecká sportovkyně a odhaluje svůj největší lyžařský sen. „Asi jako každý sportovec bych to jednou chtěla dotáhnout na olympiádu. Mám na to čtyři roky, tak uvidíme, jak to půjde.“
Prvním krokem by mohl být úspěšný předvánoční víkend na Horních Mísečkách.
Ve sprintu volně v St.Ulrich am Pillersee skončila Petra Hynčicová druhá
ŠS
