Běžci na lyžích Razým a Kožíšek jsou šestí na světě ve sprintu dvojic
Historicky nejlepšího společného výsledku dosáhli na mistrovství světa ve švédském Falunu běžci na lyžích Aleš Razým a Dušan Kožíšek, když skončili v týmovém sprintu volnou technikou šestí. Naposledy v tomto složení zářili před dvěma lety v Liberci, kde byli pátí, tehdy se však jednalo o závod Světového poháru.
Suverénními vítězi se ve Falunu stali Norové Finn Haagen Krogh a Petter Northug před Alexeyem Petukhovem a Nikitou Kriukovem z Ruska a Italy Dietmarem Nöcklerem a Federicem Pellegrienem.
Jak jste s šestým místem spokojení?
DK: Šestý místo je hezký, byť jsem si přál další medaili a s Alešem by to vůbec bylo skvělý. Není to vyloženě nadšení, ale spokojenost je.
AR: Já už říkal támhle dole u převlíkání, že kdyby mně to někdo dal před závodem, tak to beru a ani nejedu. Ale minimálně ten souboj tam mohl být.
Aleši, v prvním kole jste nabral ztrátu, zatímco to poslední jste odjel výborně. V čem byl rozdíl?
Nejelo to, asi nějaká zrada materiálu. Prý to bylo připravené všechno stejně, ale nějak si to asi nesedlo. Měli jsme připravené dvoje lyže, pak jsem vzal ty druhé a na těch už se mi jelo líp. Ale naštěstí jsem se pořád ještě dokázal koncentrovat, asi i díky průběhu toho závodu. Takže nakonec to bylo ještě i docela zajímavé.
Jak se z vašeho pohledu celý závod vyvíjel?
DK: Tím, že jsem měl od prvního kola trochu ztrátu, tak jsem se snažil to dojet. Viděl jsem, že to Northug zarazil, takže jsem nikam nespěchal a v klidu si je dojel. Ve druhém už jsem nechtěl na nic čekat a zkusil to docvaknout, aby byl Aleš v kontaktu. To mě stálo dost sil na to, abych za to mohl brát v posledním kole.
AR: Snažil jsem se dělat, co se dalo, protože jsem viděl, že tím, jak to Northug, nebo oba Noři nakopali, tak že ty lidi odcházej a že už taky tolik nemůžou. Tak jsem furt jel. Byl to pro mě rozhodně jiný zážitek, než když jsem loni spadnul v Soči. Tam pro mě v tu chvíli ten závod skončil a říkal jsem si, že ani nevím, jak objedu to poslední kolo. Teď jsem pořád nějakým způsobem mohl jet a soustředit se na to, že to ještě pokračuje.
K šestému místu vám nakonec pomohl i pád Francouzů.
DK: Tenhle závod je zajímavý tím, že lyžaři padají, jak hrušky ze stromu. Já spadl na olympiádě ve Vancouveru, Aleš zase v Soči, v Sapporu na MS Švédi a Norové.
AR: Já když jsem viděl toho Francouze, jak spadnul, tak mně ho bylo líto a úplně jsem mu rozuměl. Ale říkám si: Tak dneska jsme měli trochu smůly a jinde zase trochu štěstí.
Je na vás vidět velká spokojenost a úleva.
AR: Já doufám, že to hlavně potěší diváky, hlavně ty, co nám fandí. A taky, že se tady zase trochu víc zvedne nálada. Mám tam připravený jedno pitíčko, tak to věnuju dneska jako oběť. Myslel jsem si, že to vypiju sám a teď tohle (smích).
Text, foto: Šárka Sudová
Fotogalerie
