Evě Vrabcové Nývltové to běhá i v létě, zlepšila si osobní rekordy
Ve čtvrtek se vrátila ze Španělska, kam se moc těšila a kde absolvovala týdenní dovolenou i soustředění v jednom. Teď ji čeká příprava doma v Trutnově a poté poměrně dlouhý tréninkový blok v Livignu, kde byla už na začátku července. „Pak jsme čtrnáct dní trénovali doma, dali nějakou sílu. A do toho dva běžecké závody,“ říká česká reprezentantka, která je svými výkony známá i mezi běžci. Ačkoli loni po skvělých výsledcích a rekordech prohlásila, že už líp prostě běhat nejde, letos si svá maxima opět vylepšila – jak na pětikilometrové, tak desetikilometrové vzdálenosti. Půjde to ještě výš? „No, vzhledem k tomu, jaký průběh ty závody měly, tak si myslím, že jo,“ směje se lyžařka, která na posledním světovém šampionátu dvakrát dojela v elitní desítce.
O kolik je podle tebe reálné se v běhu ještě zlepšit?
Nevím, ale třeba na pětce doufám, že bych to někdy mohla zvládnout pod šestnáct, ale to je takový hrubý odhad a sen. Vycházím z toho, že jsem ji ještě nešla na dráze s někým, kdo by mě vyloženě táhnul a neabsolvovala jsem žádný kvalitní mítink.
Pomohlo by zazávodit si s muži?
To úplně nejde, ale určitě by pomohl ten zahraniční mítink. Letos nedopadl, ale snad někdy bude... Plánovala jsem, že poběžím pětku na mistrovství Německa, ale pak to uzavřeli, cizinci tam nemohli startovat. Tak jsem se na poslední chvíli chtěla vydat do Nového Města na trojku, jenže tam bylo málo přihlášených a zrušilo se to. Proto jsme se v pátek večer rozhodli, že pojedeme do Berlína na noční desetikilometrový závod Vattenfall City Night.
Z téměř 1600 závodnic jsi byla nejrychlejší, navíc v osobním rekordu. Dostala jsi mimo jiné obrovské pivo, potěšilo tě?
Naštěstí bylo nealkoholický! Ale já pivo vůbec nepiju, tak si trochu cucnul Martin (manžel a trenér) a zbytkem jsme zalili strom. Bylo mi to líto, ale kdyby bylo víno, bylo by to lepší (smích). Pak jsme to druhý den znovu natočili a dali mému manažerovi, který s námi nemohl být přímo na místě.
Prakticky všechny běžecké starty jsi proměnila ve vítězství, jen dvakrát jsi byla druhá. Stříbro jsi brala i na mistrovství republiky na pětikilometrové trati...
Přece jen porazit českou rekordmanku na pětku přímo v její disciplíně není v mojí moci (smích). My jsme běžely spolu a střídaly se, problém je v tom, že ona má v závěru to zrychlení, nasadí na poslední třístovce a já už na to nemám.
Píše ti někdo běžecké tréninky, nebo si pořád běháš podle sebe jako loni? Rýsovala se spolupráce s Jarmilou Kratochvílovou.
Pořád spíš sama, s Jarmilou spolupráce začne třeba až v momentě, kdy se rozhodnu, že lyžování už ne. Takže v téhle chvíli je to spíš takové sporadické a běhám tak, jak mi nohy narostly.
Chtěla jsi zkusit nominaci na letošní mistrovství světa na desetikilometrové trati a na letní olympiádu v Riu v maratonu. Jak tyhle plány dopadly?
Mistrovství světa nevyšlo, protože mítink, kde by se dal ten čas zaběhnout, vůbec nebyl. Ty mítinky jsou vždycky v květnu, červnu a to já ještě naběháno nemám a teď v létě už to nejde. A Rio, to se uvidí, je to ještě za dlouho. Před tím nás čeká zima a pak budeme řešit, co dál...
Běhání je součástí tvé přípravy na lyžařskou sezonu, je ta letošní jiná oproti loňsku?
Určitě se změnila - loni jsem byla nemocná, tak se toho zase tolik neudělalo. Taky musím přiznat, že letos běhám víc, než jsem běhávala, ale na lyžařské přípravě se v zásadě nic moc nemění.
Loňské zdravotní problémy jsou definitivně pryč?
Tohle doufám, že se nevrátí. Úplně zdravá najsem, to je dlouhodobý problém, takže s tím tak nějak bojuju. Věřím ale, že je to na dobré cestě a rozhodně se to lepší. Na běhání určitě formu mám, na lyžování v tuhle chvíli ne, ale na to bude ještě dost času, to tak je naplánované. První sníh bude v říjnu.
ŠS/DP
Fotogalerie
