Jakub Gräf o letní běžkařské přípravě: Mám rád, když se trénuje hodně!
Na druhou část posledního reprezentačního soustředění do Oberhofu neodcestoval kvůli bolestem zad, tréninkové dávky na Božím Daru ale absolvoval téměř kompletní. „Bylo to asi jedno z nejtěžších soustředění, naštěstí jsme nebyli někde ve vysokých horách, takže ta regenerace je rychlejší než třeba v Livignu. Já jsem rád, že se trénuje hodně,“ říká bronzový muž z letošní univerziády, který se momentálně bez tréninkové zátěže musí obejít. „Mám skřípnutý nerv, chodím na rehabilitace. Nic nechci uspěchat, radši si teď dám tři dny volna navíc, než aby se to pak táhlo a nemohl bych třeba na soustředění. Ale štve mě to, už je to týden,“ lituje výpadku 24letý závodník Dukly Liberec.
Jakube, přímo v Liberci bydlíš. Jak vypadají tvé tréninky, když jsi doma a zdravý?
V podstatě dost podobně jako na soustředění, také se jede dvoufázově v třídenních či dvoudenních blocích, což se řídí i podle toho, jaké se chodí tréninky. Rozhodně to není tak, že bych přijel domů ze soustředění a hodil si nohy nahoru (smích). Vzhledem k tomu, že bydlím v Liberci, tak trénuji se Zbyňkem Valouškem – asistentem reprezentačního trenéra - plus se spoustou lidí z reprezentace, kteří buď přijíždějí do Liberce, jako třeba Míra Rypl, nebo kteří jsou tam nastálo, například Petr Knop. Jsme poměrně velká parta, většina tréninků probíhá pospolu.
Početnou partu máte i v reprezentaci. Vyhovuje vám to?
Parta je super! Já jsem letos strašně spokojený, je dobré, že je nás tak hodně, loni nás tolik nebylo. Tím, že trávíme dost času společně, tak je důležité, že je nás víc – člověk si vždycky najde někoho, kdo je zrovna na stejné vlně. Je to obrovská výhoda a parta je fakt skvělá!
Patří do ní i Lukáš Bauer, který se rozhodl pokračovat ve své reprezentační kariéře. Je to pro vás velké plus?
Samozřejmě, Lukáš je velký závodník! Ale taky je to trošku zrádné - on je přece jenom na úplně jiné úrovni a někdy je to pokušení s ním nezávodit, a to i na trénincích, co se mají chodit volně. On je navíc hodně závodní typ, velký hecíř, rád si zazávodí. Takže někdy je to trošku nebezpečný a čas od času se člověk nechá vyhecovat. Když se třeba jede na kolo a jsme čerstvý, tak se vždycky pár lidí najde, kteří si zazávodí (smích).
Tím se dostáváme k poslednímu reprezentačnímu soustředění na Božím Daru. Říkal jsi, že bylo pro tebe jedním z nejtěžších, co jsi zatím absolvoval. Co pro tebe bylo nejnáročnější?
Bylo tam pár hodně těžkých tréninků, třeba opakované výběhy na Fichtelberg, prakticky to samé jsme šli i na kolečkových lyžích. Ale těžké to bylo asi hlavně vcelku, kdy jsme neměli až tak moc volna a únava se postupně kumulovala. Paradoxně nejtěžší pro mě byl volný hodinový běh s volnou posilovnou, kde jsem málem umřel kvůli tomu, že předtím se šly ty rychlé tréninky.
Předpokládám, že se pro tebe některé věci s příchodem nového reprezentačního trenéra změnily?
Je určitě spousta nových věcí, nový přístup k tréninku. Některé věci se dělají výrazně těžší, náročnější, chodí se spousta dost těžkých tréninků, za což jsem rád. Dělá se víc síly, to mi loni hodně chybělo. Pro mě je tohle rozhodně největší změna.
Jaké jsou tvé nejoblíbenější a naopak nejméně oblíbené tréninkové prostředky?
Já nemám úplně rád horské kolo. Nevadí mi běh ani kolečkové lyže, přece jen jsme lyžaři, lyže by asi měly převládat. I posilovnu mám rád. Nedá se asi úplně vypíchnout to nej, záleží i na tom, kde jsme. Letos na jaře jsme si udělali takový tréninkový výlet na Mallorcu, kde to bylo nádherný na kola. Tady je to zase super na kolečkové lyže.
Jezdíš na nich také nějaké závody?
Loni jsem absolvoval závody v Norsku s Alešem Razýmem - to byl obrovský zážitek a strašně rád bych si to zopakoval! Ale letos to do té přípravy nějak nezapadá, takže se zúčastním až zářijového mistrovství republiky v Liberci. Docela se těším, je to zajímavé zpestření té letní přípravy, kde se tolik nezávodí. Myslím, že závod je nejlepší trénink!
Bavíme se o tréninkové dřině, ale je čas prázdnin a dovolených. Proběhla nějaká letos u tebe?
Na dovolené jsem nebyl hodně dlouho... Na jaře, kdy skončí zimní sezóna, se většinou finišuje škola – já studuji mezinárodní obchod na Technické univeriztě v Liberci. A ani není moc s kým jet, na jaře se nikomu nechce. V létě by to bylo hezký, ale asi to letos zase nevyjde. Zato tréninkových hodin bude pravděpodobně víc, v těch prvních dvou měsících jsme toho rozhodně udělali víc než loni. A teď přijdou ty stěžejní měsíce... Doufám, že už budu brzy fit!
DP
Fotogalerie
