Martin Jakš po úvodním podniku SP: „Pozitivní je, že jsem bojoval od začátku do konce!“
K bodovému zisku v Kuusamu neměl daleko, v sobotu na bruslařské desítce chyběly pouhé dvě desetiny sekundy, celkově dojel finskou minitour na 36. místě. Martin Jakš ale dobře věděl, že pohybovat by se chtěl ještě výš. „Neříkám, že to je nějaký velký propadák hned na úvod, ale letos jsem chtěl hned od začátku závodit dobře. V přípravě jsem neměl v zásadě žádný problém, z toho pohledu je pro mě hodně k zamyšlení, kde se stala hlavní chyba,“ přemítal po 91. místu z úvodního sprintu, 31. pozici z bruslařské desítky a celkové 36. příčce po stíhacím závodu. „Jako nejpovedenější bych vypíchnul tu desítku, zejména pak druhý okruh. Nejdřív jsem se nemohl pořádně dostat do tempa, ale pak mě dojel Turyšev a s tím jsem se posunul výš. Měl jsem dobrý pocit z toho, že jsem se ho udržel a mohl jsem si hrábnout. To byl pro mě důležitý moment, který potřebuji pro povzbuzení.“
Jde o začátek sezony, bereš finskou minitour jako rozjezd pro další podniky Světového poháru, kde by se měly výsledky lepšit?
Já myslím, že to tak spousta lidí má, že začátek je trošku horší a pak se to zlepšuje. Věřím, že to může mít takový průběh i u mě. Uvidíme, čekají nás další závody, na které je třeba se dobře připravit a zůstat zdravý. Když to tak bude, mělo by se to lepšit.
Třídenní minitour v Ruce jsi zakončil na 36. místě. Jaké pocity převládají?
Když to vezmu historicky, tak mé výsledky byly v podstatě vždycky podobné. Jednou jsem se sice po desítce dostal dopředu, ale ve stíhacím závodě jsem se propadal. Loni se tahle minitour jela v Lillehammeru a tam byl výsledek podobný.
Letos to začalo 91. pozicí ve sprintu – bylo to pro tebe velké zklamání na úvod tour?
Celkem bylo, byť se mi už v minulosti stalo, že jsem jel sprint špatně a druhý den byl do dvacítky. Ale to bylo spojené s tím, že jsem se nemohl srovnat, nebyl jsem zvyklý na rychlost, spíš jsem jel špatně technicky. Teď jsem z toho naopak měl docela dobrý pocit, ale dojel jsem do cíle a byl jsem konsternovaný. Ten pátek jsem kousal hodně.
Na desítce to už bylo lepší, bojoval jsi o body, nakonec chyběly jen dvě desetiny. Mrzelo tě, že jsi nepronikl do první třicítky?
Bylo by to příjemnější, ale byl by to jen jeden bod. Když si vezmu, s čím jsem do toho šel, tak celý ten začátek je hodně za očekáváním, s tím se musím hlavně v hlavě srovnat. Teď to beru spíš tak, že je potřeba ještě pracovat a myslím, že by mi v tom mohly pomoct právě závody. Doufám, že se to bude postupně lepšit.
Do stíhacího závodu jsi vyjel z 33. místa. Jak jsi vnímal před začátkem svou pozici na startu?
Myslím, že pozice byla celkem dobrá. Kdybych na tom byl o trochu líp, tak bych se dotáhnul do skupinky, co byla kousek přede mnou a tam bych jel třeba znova o body. Kdybych měl o 15 nebo 20 sekund lepší čas, tak by to bylo určitě příjemnější. Ale beru si z toho to pozitivní - že jsem byl schopný bojovat od začátku do konce. Kontaktní závod je tím, co by mi mohlo pomoci.
Jaký byl jeho vývoj z tvého pohledu?
Měl jsem kolem sebe i lidi zezadu, kteří jsou dobří klasici a probíjeli se pořadím výš. S nimi se mohlo jet, to se mi ale bohužel nepovedlo. První dvě kola jsem tam pořád kousek vlál za nějakou skupinkou. Ve třetím a čtvrtém okruhu jsem se srovnal i s tou těžkou podmínkou, co na závod byla, a čtvrté kolo už bylo docela dobré. Nevím, jestli jsem to pak trošku nepřehnal, jak se mi zdálo, že už je všechno fajn, protože konec už jsem zase víc kousal.
Další podnik Světového poháru je na programu o víkendu v Lillehammeru. Jak se těšíš na skiatlon a štafetu?
Očekávám velkou bolest! Skiatlon tam bude hrozně těžký, trať v Lillehammeru je hodně náročná a pojede se třicítka… Štafeta už bude lepší, je to kratší závod. Samozřejmě bych chtěl zajet co nejlépe!
DP
