Mládí vpřed! Boj o čtvrté místo v mužské běžecké štafetě začíná
Bauer, Jakš, Razým a dál? Po odchodu Jiřího Magála z lyžařské scény zůstali v české běžecké reprezentaci jen tři tahouni. Kdo ale zkušené trio doplní při štafetě na únorovém mistrovství světa ve Falunu? Může to být někdo ze závodníků mimo reprezentaci. A nebo jeden z trojice mladých nováčků, kteří mužské áčko doplnili letos na jaře.
Třiadvacetiletý Jakub Gräf a o tři roky mladší Jacob Kordač už si svou letošní premiéru ve Světovém poháru odbyli minulý týden. Benjamínka české reprezentace, Petra Knopa, čeká vstup do důležité sezóny až o tomto víkendu v norském Lillehammeru. Jedno mají ale společné. Všichni budou v nadcházejících týdnech usilovat o prestižní roli čtvrtého člena české štafety. A právě Knop má zatím “mírně navrch“. „Už loni jsem měl Petra na některých trénincích a letos vlastně celé léto a podle toho, co jsem viděl, si myslím, že má na to, aby jezdil dobře. Takže mohl by být ten čtvrtý,“ připouští trenér Miroslav Petrásek. „Samozřejmě to ale neznamená, že je rozhodnuto. Zatím to tak je, Petr je člověk, se kterým se mi dobře pracuje a doufám, že bude růst aspoň tam, kam dorostli ti tři aktuální tahouni. Zároveň věřím, že ti zbylí dva, oba Jakubové, se k němu přidají,“ zdůrazňuje.
Dvacetiletý rodák z Jablonce nad Nisou na sebe upozornil už při předloňském juniorském šampionátu v Liberci, kde skončil jedenáctý ve skiatlonu. O rok později v italském Val di Fiemme byl ve stejné disciplíně dokonce pátý. Mnozí ho přirovnávají k Lukáši Bauerovi, trenéra nevyjímaje. „Myslím si, že je stejně rychlý (smích). Druhá věc je ta, že umí jak klasiku, tak skejt,“ oceňuje Petrásek. „Sledoval jsem ho před dvěma lety, když jsme dělali servis našemu juniorskému týmu v Liberci a strašně se mi líbilo, jakým způsobem závodil. Nejezdil ve vlaku, nejezdil v háku, ale vždycky šel dopředu a bojoval, což jsem mu v závěru nakonec i vyčítal,“ přiznává. „Bylo prostě vidět, že to srdíčko, morál a předpoklady tam jsou.“
Samotného Knopa přirovnání k české běžecké jedničce těší. „S Lukášem jsme se přes léto moc neviděli, ale když už se vidíme, zdůrazňuje pořád můj věk a tu sedmnáctiletou propast mezi námi,“ směje se. „Když ho třeba úplně nebaví trénink v tunelu, kde je to na psychiku dost náročný, když se motáte dvě hodiny na kilometru a půl, dělá si ze mě legraci, že já to tam budu mít ještě na patnáct let, kdežto on už prakticky končí. Beru to jako srandu a dá se říct, že mě to spíš hecuje,“ říká Petr Knop.
„Potřebujeme tam někoho mladého, který by ty starší trochu popoháněl, aby neusnuli,“ připomíná Petrásek. A s příchodem trojice nováčků podle něj tým skutečně ožil. „Když před osmi lety přišli do reprezentace Martin Jakš, Aleš Razým, Venca Kupilík a další mladíci, tak to vždycky ten tým velmi oživilo. I pro toho trenéra je dobré, že nevidí pořád ty samé tváře. Myslím, že i Aleš s Martinem jsou docela fajn v tom, jak s těmi kluky omládli. Ten tým těch pěti lidí, protože Lukáš se s námi tolik nezúčastňuje, pracuje tak, že se mi to líbí. Když se jdou vyjet, jdou všichni společně. Prostě fungují jako tým,“ těší trenéra.
A jak mladíci starším vlčákům stačí? „Někdy dýchám na záda já jim!“ směje se Martin Jakš. „On je to takovej mluvka, ne všechno myslí vážně,“ uvádí situaci na pravou míru Knop. „Kluci nás prohání a my díky nim vidíme, kde ten svět je a můžeme se zlepšovat. Pro nás je to zase motivace, že i když třeba na tréninku nemůžeme, tak nás podpoří, i když by nemuseli a klidně mohli jet dál. Máme v klukách vzor, a to jak v tréninku, tak v normálním životě,“ dodává.
Hlavním vrcholem bude pro Petra Knopa mistrovství světa do třiadvaceti let, které bude začátkem února hostit kazašské Almaty. „A když by se hodně dařilo, moc rád bych se zúčastnil i velkého mistrovství světa ve Falunu. A ještě víc supr by bylo, kdybych se nominoval do štafety,“ netají se odvážnými ambicemi. Nebrzdí ho ani strach, že by mohl mistrovský týmový závod svým zkušenějším kolegům pokazit. „Tlak by tam asi byl, ten je vždycky, ale tohle je takovej ten zdravej tlak, který mě nestresuje, ale spíš nabudí. Samozřejmě doufám, že bych jim to nezkazil. Taky by mohli říct: Díky tobě tam jsme,“ ukazuje zdravé sebevědomí.
Nejdřív si ale místo ve štafetě bude muset vysloužit. Prát se o něj bude nejen se zkušenými borci mimo reprezentaci, ale také se dvěma dalšími týmovými nováčky. A třeba takový Jacob Kordač se může pochlubit i zkušenostmi nabytými u bývalého trenéra zlaté olympijské medailistky Kateřiny Neumannové Stanislava Frühaufa. „Teď jsem pod panem Petráskem, ale rozhodně nemůžu říct, co je lepší. Vůbec se to nedá porovnat, každý trenér je jiný, ať už metodami nebo osobností. S rodinou Frühaufů mám téměř rodinný vztah, Standu beru skoro jako strejdu. Takový vztah s panem Petráskem nemáme,“ říká o přechodu pod nového kouče Kordač.
Podle Miroslava Petráska ale příliš přátelský vztah může výkonnosti uškodit. „Myslím, že je lepší, když je trochu odstup a když si trenér připustí závodníka k tělu až časem, než když je to od začátku hodně přátelské. Myslím, že nejsem žádný despota, ale na kafe nebo pivo s klukama nechodím. Na tréninku si mě užijí dost a já jich taky. Ono je hezké mít přátelský vztah, ale my jsme tady od toho, abychom v zimě jezdili výborně a já doufám, že ta kombinace cukru a biče bude tak vyvážená, aby na tuhle éru vzpomínali kluci v dobrém.“
Další podnik Světového poháru začíná v norském Lillehammeru už tento pátek. Na programu je minitour se sprintem volnou technikou, následovat bude sobotní prolog na 5 a 10 km volně a nedělní závod na 10 a 15 km klasicky. Do minitour naskočí kompletní mužská i ženská reprezentace. Vedle Knopa, Kordače a Gräfa budou startovat i Jakš, Razým a Bauer. Mezi ženami budou bojovat Eva Vrabcová Nývltová, Petra Nováková, Karolína Grohová i Sandra Schützová.
ŠS
Fotogalerie
