Na Tour de Ski míří běžci s novým servisním kamionem
Na Tour de Ski míří česká reprezentace v běžeckém lyžování s novou zbraní. Od prosince má totiž k dispozici vlastní servisní nákladní vůz, o který usilovala poslední dva roky. „Jedná se o velký milník v zabezpečení našeho týmu, který usnadní práci zejména servismanům. Teď mají zázemí srovnatelné s velkými týmy,“ říká Lukáš Sacher, ředitel Úseku běžeckých disciplín Svazu lyžařů ČR.
Servisní kamion měla reprezentace poprvé k dispozici při závodech Světového poháru v Drážďanech, odkud si čeští lyžaři přivezli skvělé výsledky. První skutečně ostrou zkouškou ale projde až při blížících se závodech Tour de Ski, které nejsou náročné pouze pro závodníky, ale i pro členy servisního týmu – od 1. do 10. ledna budou připravovat lyže na 16 závodů, čekají je pouze dva volné dny a zvládnout budou muset i přesuny mezi závodními lokalitami.
„Pro naši práci má servisní náklaďák tři zásadní přínosy – šetří nám čas, energii a také zdraví,“ říká Martin Blaschke. „Teď už nemusíme všechno přenášet v bednách z dodávek do buněk, kde jsme mazali lyže, všechno stále vybalovat a zabalovat, vybíhat z tepla do zimy. Ono se to nezdá, ale nese to s sebou zdravotní důsledky, které se projevují v průběhu let. Další výhodou je, že náklaďák je vybaven kvalitním odsáváním, které jsme doplnili ještě čističkou vzduchu, takže teď pracujeme v daleko čistším prostředí. A důležitý je i komfort – přesně víme, co kde máme, kam je potřeba sáhnout.“
Nedá se tedy předpokládat, že by nové zázemí vystřelilo české reprezentanty vzhůru napříč výsledkovými listinami, přiblíží je ovšem podmínkám světové špičky. „Když budu připravovat lyže ve stejné chvíli v buňce nebo v kamionu, namažu je stejně. Ale důležitý je ten komfort, ušetřené síly a čas, které můžeme využít třeba pro testování lyží, s čímž jsme doteď časově trochu bojovali. Když na to teď budeme mít prostor, mohou být lyže o setinky nebo desetinky lepší,“ dodává Martin Blaschke. „Samozřejmě se teď budeme chtít ukázat v co nejlepším světle. Všichni chceme dokázat, že jsme si ten kamion zasloužili, což je samozřejmě také o sportovcích, protože bez nich by kamion nebyl. Je to týmová práce.“
Jak se bude jmenovat?
Součástí kvalifikace pro práci v servisním týmu je tak nově i řidičský průkaz skupiny C. Ten si v letních měsících zařídili hned čtyři členové týmu. „Musím říct, že se s tím jezdí dobře. Čekal jsem, že to bude náročnější, ale auto je uživatelsky příjemné. Akorát na dálnici asi bude trochu nuda, protože s ním můžeme jet maximálně 90 km/h, což bude při cestách do Skandinávie dlouhé. A také musíme dávat pozor na silný vítr, protože lyže i vosky jsou lehké a nástavba vlastně nic neváží,“ dodává šéf českého servisního týmu.
Neformálním křestem prošel kamion v Drážďanech, ten formální ho ale teprve čeká: vůz totiž zatím nemá jméno. „Už jsme nad ním přemýšleli, ale zatím nemáme nic úplně hezkého nebo zajímavého. Chvíli jsme zvažovali Mildu, protože to je pojmenování hlasu, který máme v navigaci, ale je to jen pracovní a prozatímní. Tak jsme tomu nechali volný průběh, ono pak v průběhu sezony jméno nějak vyplyne ze situace.“
Nejmenší, ale nejlepší
Největší reprezentační týmy z Norska, Švédska, Finska či Ruska mají celé servisní kamiony, které si vysouvají do stran i směrem vzhůru a jsou tak dvoupatrové, v tom ale Martin Blaschke velkou výhodu nespatřuje: „My máme k dispozici to samé, co mají oni, jen v menší verzi. Oni mají větší týmy, tak potřebují více servisních míst. Mají více závodníků, tak potřebují více materiálu i lyží. A v patře pak mají takovou převlékárnu pro závodníky, což my suplujeme převlékacím stanem. V tom praktickém hledisku tedy není velký rozdíl, v tom finančním samozřejmě ano, protože velké kamiony s sebou nesou i velké nároky na finance, personální obsazení, administrativu při cestách po Evropě… Také potřebují daleko více času na přípravu a zabalení. My máme všechno připravené za pár minut. V tomto ohledu je náš kamion sice nejmenší, ale nejlepší.“