Na velkých akcích zůstává za očekáváním. Tentokrát má Martin Jakš jiné plány. Chci to konečně prolomit, říká
Dlouhodobě se může rovnat se světovou běžeckou špičkou. Vrcholné akce však Martinu Jakšovi nevychází. „Vždycky odjíždím s velkými ambicemi a pak zůstávám za očekáváním. To musí skončit,“ říká Jakš odhodlaně směrem k únorovému mistrovství světa ve švédském Falunu.
V loňské sezóně skončil celkově desátý v prestižní Tour de Ski. O měsíc později na olympiádě v Soči však nedosáhl v individuálním závodě výš než na třetí desítku. Podobný scénář měl i rok 2011. Skvělá osmá příčka na Tour de Ski a následný výkonnostní propad na mistrovství světa. „Začátek sezóny až do Tour jsem obvykle schopný odjezdit docela slušně, ale pak je tam zřejmě nějaký problém v posledním přípravném bloku před vrcholnou akcí. Tam většinou přišla nějaká nemoc nebo jiné omezení,“ odhaluje souvislosti jedna z největších opor českého běhu na lyžích.
Tentokrát Martin Jakš plánuje změnu. „K té došlo už na posledním ledovci před odletem na sever. Nejelo se tolik těžkých tréninků, znovu jsme najížděli objem. Ty první závody tak možná nebudou úplně top,“ tuší před úvodním podnikem Světového poháru ve finské Ruce. Následovat budou ještě tři. A pak slavný etapový závod. „Uvidíme, jak Tour přežiju. Po ní bych další závod asi vynechal, abychom eliminovali riziko onemocnění,“ plánuje. A právě vynechání Světového poháru v Otepää by mohlo být pro Jakše klíčové. „První závod po Tour jsem většinou zajížděl ještě výborně, ale pak jsem vždycky onemocněl. Únava se asi kumulovala. Takhle doufám, že když hned přijde nějaký odpočinek a znovu bude prostor udělat dobrý tréninkový blok, tak by se forma na mistrovství světa mohla udržet,“ doufá.
S “hlavou“, jak sám říká, problém nemá. Věří, že když se povede letní příprava, vyladí se i psychika. A letošní příprava rozhodně povedená byla. „Zvedli jsme objem, což bylo trochu riziko, ale prospělo mi to. O malinko lepší léto bylo snad jen před dvěma lety. To jsme měli hodně těžké soustředění na Božím Daru a zvládal jsem to moc dobře. Teď se mi zdálo, že se k tomu dokážu přiblížit a pocity na závodech na konci léta byly taky podobné,“ vzpomíná na své dva tituly republikového mistra na kolečkových lyžích.
I nálada byla během letní přípravy ucházející. Mladí nováčci v dospělém áčku, Gräf, Kordač a Knop, přinesli do týmu svěží vítr. „S těmi mladými je to příjemné. Je na nich vidět, že ty autority trochu následují, nechají si poradit, občas si uděláme srandu. Je to pestřejší,“ pochvaluje si matador Jakš a doufá, že se zajetá pohoda přenese i do zimy. „Věřím, že když ta skupina dobře pracuje a je tam pohodové prostředí, může se celá zvednout.“
Žádným nováčkem u týmu naopak není reprezentační kouč Miroslav Petrásek. A to i přesto, že byla výměna trenérského vedení takříkajíc na spadnutí. „Já jsem rád, že u nás Míra zůstal. Nerad bych se někoho dotkl, ale přemýšlel jsem, kdo by ho mohl nahradit a takovou osobnost, která by tohle všechno zvládla a která by byla schopná kolikrát udělat takový kompromis, aby to mohlo fungovat, jsem nenašel.“
Martin Jakš je před ostrým startem sezóny v dobrém rozmaru i díky rodině. Během únorové olympiády v Soči se mu narodila druhá dcera a role dvojnásobného otce mu sluší. „Je to hezký, ale hrozně to letí. Než se vždycky odněkud vrátím, jsou ty děti zase o krok jinde. Jedna povídá, pak povídá líp, druhá leze, pak se najednou staví. Trošku to mrzí, že člověk není u každého krůčku, ale zase nevím, jestli bych to vůbec takhle vnímal, kdybych tam byl pořád.“
ŠS
Fotogalerie
