Odejít na vrcholu nebo pokračovat? Lukáš Bauer se definitivně rozhodne v následujících týdnech
Osmnáct sezón ve Světovém poháru, deset světových šampionátů, pět olympiád. Málokterý sportovec se může pochlubit tak bohatou kariérou. Běžec na lyžích Lukáš Bauer v ní navíc dosáhl těch nejcennějších výsledků včetně třech olympijských medailí a dvou cenných kovů z mistrovství světa. Po tom posledním, stříbrném z Falunu, váhá, zda v závodění pokračovat. „Variantou je i definitivní konec sportování,“ připouští Bauer. Rozhodnout se chce do třech týdnů.
Jak moc lyžaře v sedmatřiceti letech nakopne stříbrná medaile z mistrovství světa?
Na jednu stranu ohromně, na chvíli jsem se vrátil do roku 2009 a cítil se o šest let mladší (úsměv). Na druhou člověk začne přemýšlet, že by to byla krásná tečka, vnímám hlasy, že jsem neodešel na vrcholu. Nijak mi to nepomohlo ani v rozhodování pro skončení, ani pro pokračování. Už v repre straším docela dlouho, tak přemýšlím, jestli to nedělat jinak, jestli už není čas se věnovat něčemu jinému.
Už toho máte dost?
Ráno se mi vstává pořád dobře, ale během závodů si myslím, že už je to vidět. Je to neustále náročnější. Několikrát denně trénovat, odjíždět od rodiny a pak získat pěkné patnácté nebo dvacáté místo je sice fajn, ale zdaleka to nenaplňuje, proč takhle moc trénuju, proč takhle šidím rodinu. To jsou věci, které je potřeba zvážit.
Kdy byste chtěl mít jasno?
Nestanovil jsem si žádný deadline, proběhlo sezení se zástupci reprezentace i Dukly, probrali jsme možné varianty. Vím, že chci určitě pokračovat v laufech, a to minimálně rok, rád bych ještě o stupínek vylepšil fungování svého týmu. Co se týče Světových pohárů a reprezentace, tam se budu rozhodovat v následujícíh dvou až třech týdnech. Snad přijde múza, která mi řekne: Touhle cestou se vydej.
Pokud se rozhodnete s reprezentací pokračovat, kde bude v příští sezóně vrchol?
Příští rok není mistrovství světa ani olympiáda, takže pokud se vydám do Světového poháru, jasným vrcholem pro mě bude Tour de Ski. Dvakrát jsem vyhrál, červíček vyhrát potřetí tam je. Ale otázka, jestli jsem schopen realizovat náročnou přípravu, je otevřená.
A co mistrovství světa v Lahti za dva roky? Vnímáte svoji účast jako sci-fi?
V Soči jsem viděl, jak pojedu další olympiádu, že budu v Pchjongčchangu závodit, ale teď vím, že tam závodit nebudu a myslím, že nebudu závodit ani v Lahti. Opravdu nevím, ale myslím, že to je velmi nereálné.
Prý jste se rozhodl vrátit ke studiu.
Vždycky jsem dělal trochu víc věcí, než jenom lyžoval. Během kariéry jsem vystudoval bakaláře v ekonomii, jednoznačně bych rád navázal. Od bakaláře uplynul nějaký ten pátek, sice ekonomie se zas tak nezměnila, ale zapomínáme, takže potřebuju oživit znalosti a pak hurá do školy.
Proč právě ekonomie?
Dost často se stává, že z úspěšných sportovců jsou trenéři. Já jsem si taky vyzkoušel na FTVS obor trenérství, ale brzy jsem zjistil, že to není to, co by mě lákalo. Na střední jsem vystudoval strojařinu, otec má docela velkou strojařskou firmu. Ale při tom neustálém cestování a trénování jsem vyhodnotil, že nejsnáz se mi bude studovat ekonomie, všechno je v knížkách, nemusíte dělat nějaké výkresy. A pak? Netuším. Žádný sportovec po kariéře není podle mě dostatečně zběhlý v normálním životě. Nejdřív se musí naučit spoustu věcí, které mu během kariéry utíkaly, pak se rozkoukat a něco budovat, to je asi v krvi každého vrcholového sportovce. Jít jen s proudem, to asi nestačí.
Zmínil jste, že se chcete i nadále věnovat dálkovým běhům a především svému týmu. Vidíte se v příští sezóně víc jako závodník nebo jako ředitel?
To nevím. Jestli rozvíjení lenosti bude pokračovat stejným tempem, tak asi jenom ten ředitel. Líný ředitel jde pořád lépe než líný závodník, i když taky nemá moc dlouhý život (smích). Samozřejmě pořád přemýšlím tak, že když to dělám takhle dlouho, tak to ještě rok vydržím. Teď po úspěchu ve Falunu myšlenky byly, že už je čas uzavřít kariéru a vrhnout se do normálního života. Ale v laufech bych určitě ještě rok lyžoval. Věnoval bych se z velké části právě ředitelování, aby tým byl životaschopný a konkurenceschopný ostatním týmům. Už úplně nevidím cestu, že bych pokračoval ve všech závodech Světového poháru jako doteď, zejména s ohledem na rodinu. Myslím si, že jí dlužím strašně moc za ty roky, kdy jsem byl neustále pryč a vždycky měl enormní podporu.
ŠS