Představujeme reprezentanty: Petra Hynčicová
Jak se liší trénink s českou reprezentací a na americké univerzitě? Jak by zatraktivnila závody světového poháru? A jaký trénink je její nejoblíbenější? Na to jsme se zeptali Petry Hynčicové v dalším díle seriálu Představujeme české reprezentanty.
Až do loňského roku jsi žila, studovala a trénovala v Americe. Teď se připravuješ společně s českým týmem. Jaká to je změna?
Hodně velká. Byla jsem zvyklá na školní režim, což znamená, že v Americe jsem ráno brzy šla na trénink, pak hned do školy, odpoledne další trénink a večer opět třídy nebo učení. Kdežto tady jsem lyžař na plný úvazek. Změna je taky to, že s českým týmem pořád cestujeme na soustředění, po závodech, takže většinu času nejsme doma, oproti Americe, kde jsme mohli jet jen na jedno soustředění v době díkuvzdání a pak jen víkendové výjezdy do hor. Taky změna je i složení týmu, kdy v Americe jsme byli směsice více kultur. Je toho hodně, co by se dalo ještě vyjmenovat…
V Americe má univerzitní sport velkou tradici a podporu. Jak studium a trénink probíhal a čím se lišil od českého prostředí?
Tam se sportujícím studentům říká ‚student-athlete‘. Student není na prvním místě náhodně, velice si zakládají na školních výsledcích. Takže škola na prvním místě, potom sport. Ale zase vysokoškolský sport je na vysoké úrovni a celé zázemí tomu odpovídá. Jak jsem říkala, denní program byl většinou podobný; ráno brzy trénink, pak hned do školy, odpoledne další trénink a večer opět do třídy nebo učení. Jakožto sportovci jsme měli výhodu si vybrat předměty a třídy v předstihu a částečně si je upravit s tréninkovým plánem. Měli jsme status reprezentanta školy, ale to nás neomlouvalo od školních povinností. Takže jsme psali písemky i během závodů, když jsme nebyli v řádný termín ve škole. Trénink se taky trochu lišil, a to hlavně tím, že jsme museli dodržovat určitá pravidla NCAA (National Collegiate Athletic Association), např. kolik hodin týdně můžeme trénovat s týmem během a mimo sezónu. Nebo v mém případě se trénink také lišil tím, že jsme žili v 1600 m n. m. a na lyžích trénovali od 2500 m n.m. a výše, takže to také přineslo určitá přizpůsobení.
Během studia jsi měla možnost trénovat s lyžaři z různých zemí, je něco, co sis od nich převzala do své přípravy?
Asi od každého něco málo, ale to největší, co jsem se od nich naučila, je: sport tě má bavit, naplňovat a nebýt povinností.
Jaký byl tvůj nejlepší výsledek/závod za uplynulou sezonu?
Nejlepší závod byl asi teamsprint v Drážďanech s Kačkou Janatovou. Sedmé místo je pro nás další posun a cítili jsme, že dokážeme držet krok s těmi nejlepšími. A individuální, ze svěťáku asi sprint v Oberstdorfu, kde jsem sice nepostoupila, ale postup nebyl daleko. Navíc mě ta trať hodně bavila (motivace pro letošní MS). Jinak si cením výhry na 30 km Bieg Piastow, protože nejsem ještě úplný vytrvalec, tak mě tohle hodně potěšilo.
Jaký je tvůj cíl pro následující sezonu?
Nerada si dávám u lyžování konkrétní cíle, protože pak dokážou spíše svázat než motivovat. Ale samozřejmě mám za cíl se zlepšit oproti minulé sezóně a ráda bych prolomila konečně kvalifikaci sprintu ve světovém poháru.
Jaký je tvůj oblíbený trénink a naopak nejméně oblíbený?
Těch je hodně! Proto to dělám! Ráda si v zimě vyjedu jen tak na klasický výlet při sluníčku, ale taky se ráda potrápím opakovanými úseky do kopce. V létě mám zase např. ráda vysokohorské túry.
Naopak nemám ráda, když prší, fouká studený vítr, z kolečkáčů na mě stříká voda a do toho ještě řidiči troubí, že nemáte co dělat na silnici. Takové dny jsou k nezaplacení :D
Čemu by ses chtěla věnovat po lyžařské kariéře?
Napadá mě hodně věcí, ale asi nejvíce by mě bavila práce ve sportovní laboratoři.
Jaký typ závodu ti chybí nebo bys chtěla, aby byl součástí poháru?
Osobně si myslím, že je v rámci SP mnoho individuálních závodů, které diváky moc nebaví, když je to každý závod totéž. Za mě chybí např. prology, kde by se promíchaly přední příčky, protože to není přímo distanční závod, ale také ne úplně pro sprintery. Také z diváckého hlediska se mi líbil netradiční sprint v Åre. Chápu, že pro závodníky to musela být muka, ale pro diváky to bylo hodně zajímavé.
Čemu se věnuješ ve svém volném čase?
Všemu, na co nemám při trénování čas :D Takže většinou ráda něco upeču nebo se ségrou jsme chodily pro zpestření lézt. Snažím se také najít čas na kamarády a s nimi podnikat různé výlety nebo akce.
Který song si pustíš před závodem?
Tak těch mám hodně! Skoro pokaždé je to něco jiného podle nálady a podle typu závodu. Ale většinou je to něco tanečního, veselého, že mám nutkání si tancovat a jen tak poskakovat pro radost :)
Na co se v tréninku soustředíš? Na čem bys chtěla přes léto zapracovat?
Potřebuji zlepšit kvalifikace sprintu. Takže to je teď náš společný cíl s Honzou najít správný trénink a způsob, jak mě naučit se úplně zmáčknout už v kvalifikaci. Protože v zimě se mi několikrát stalo, že jsem potom čtvrtfinále sprintu jela i o 10 s rychleji než kvaldu.
Jak probíhá tvá letní příprava?
Začala jsem vlastně docela brzo kvůli koronavirové situaci, proto jsem tu hlavní část strávila na chalupě v Českém ráji se ségrou, kde jsme mohly běhat v opuštěných lesích. To mě hodně pomohlo, taková pauza od všeho ruchu a vlastně si uvědomit, proč ten sport dělám a jak moc mě stále baví.
Jakého dosavadního výsledku si ceníš nejvíce?
Nemám přímo jeden jediný, ale oba dva jsou spojené (jak už je u mě zvykem) se školou. Prvním je vítězství na univerziádě v Krasnojarsku, které bylo hodně nečekané, ale za mě jeden z nejlepších závodů v mém životě díky specifické atmosféře, která tam byla. No a druhé jsou ty dva tituly NCAA, které jsem získala během jednoho šampionátu v roce 2017.
Koho ráda sleduješ na sociálních sítích a proč?
Ester a Josefina, protože to chce ten život nějak odlehčit :D Ale nejvíce sleduji asi různé cestovatelské stránky nebo přímo cestovatele, fotografy, protože sama ráda cestuji a objevuji nová místa.
.jpg)
