Rozhovor s Dušanem Kožíškem před prvním letošním startem ve SP
V rámci přípravy na novou sezonu absolvoval společná soustředění reprezentace i liberecké Dukly, některé tréninkové bloky si ale řídil sám. Dušan Kožíšek stejně jako loni strávil nějaký čas v Norsku, aby mohl dřít na slavném Holmenkollenu se známými sprintery, na svou parádní disciplínu se až do středy připravoval i v italském Livignu. „Snažil jsem se jezdit rychlé úseky v bruslení, nasimulovat alespoň částečně závody a směřovat celý trénink k bruslařskému sprintu, který mě teď čeká na Světovém poháru v Davosu a Toblachu,“ říká český rychlík.
V Livignu byl jen okruh z umělého sněhu, komplikovalo to nějak tvoji finální přípravu?
Nějaké omezení bylo, zvlášť ze začátku. Dost se tam motaly děti, zvlášť v kopci, kde to bylo úzké. Zastavily se a šly nahoru. Takže když chtěl jet člověk něco svižnějšího, moc to nešlo a musel jsem tomu přizpůsobovat i časový harmonogram. Chodil jsem na sníh přes poledne, kdy tam bylo nejméně lidí a spíš jsem se věnoval různým cvičením plus tomu jednomu kvalitnímu tréninku na lyžích.
V Itálii jsi absolvoval i bruslařský sprint v rámci FIS závodů v Santa Caterině. Jak se závod vyvíjel?
Byl dost krátký, nějakých 800 metrů, trať relativně úzká a po rovině. Takže profilem ani délkou mi to úplně nesedělo, ale to nevadilo, do tréninku mi to zapadalo. Podařilo se mi postoupit a čtvrtfinálovou rozjížďku vyhrát. V semifinále jsem jel na třetím místě, a když jsem se pokoušel předjet dva soupeře přede mnou, tak jeden volal na druhého, že ho objíždím. Udělal krok doleva, zamotali jsme se do sebe, já jsem spadnul a tím pádem bylo po závodech…
Měl jsi s sebou i fyzioterapeutku, Alici Hamáčkovou. V čem ti pomáhá a na co jste se soustředili?
Zaměřovali jsme se na problémy s žebry, která se mi blokovala a způsobovala bolest. Také mám problém s držením lopatek, pravá mi ujíždí. Takže hlavně na těchto dvou věcech jsme společně pracovali, ale ta cvičení se týkají i dalších nevyvážeností a celého držení těla. Snažili jsme se to odstranit, aby všechno fungovalo zdravě a neměl jsem žádné problémy. Fyzioterapeutické péče využívala i Sandra Schützová, která s Alicí také občas spolupracuje a vyzkoušel si to i asistent trenéra mužské reprezentace Zbyněk Valoušek nebo Míra Rypl, který bude také startovat v Davosu.
Byla tvoje poslední příprava v Livignu jiná než ta, kterou jsi absolvoval v Gällivare?
Ve Švédsku jsem se připravoval podle plánu reprezentačního družstva, ale protože je pro mě teď priorita sprint, tak jsem se v Itálii připravoval sám. Snažil jsem se jezdit rychlé úseky v bruslení, nasimulovat alespoň částečně závody a směřovat celý trénink k tomu bruslařskému sprintu. V rámci přípravy jsem absolvoval i zmiňovaný FIS závod. Bral jsem to jako dobrý trénink a rozzávodění na Světový pohár.
Jak se na něj těšíš? Bude to tvůj první start v novém ročníku…
Určitě se těším, byť vnitřní nervozita ohledně postupu tam také je. Dlouhou dobu jsem nezávodil, musím nějak trefit tempo a rozvrhnout síly tak, aby to bylo co nejrychlejší. Je tam velmi malý rozptyl vteřin, které člověka dělí od postupu.
Ale v Davosu se ti v minulosti dařilo, loni jsi tam vybojoval desáté místo. Jezdíš tam rád?
Historicky jsem tam nějaké výsledky měl – páté místo v roce 2008, postupů tam bylo několik. Kromě dvou sezon, které byly celkově nevydařené, jsem tam pokaždé postoupil, loni vlastně dvakrát, tak doufám, že se mi na to letos podaří úspěšně navázat. První metou je určitě postup a pak bych chtěl ukázat, co ve mě je a postoupit co nejdál.
DP
Fotogalerie
