Šéf servisu Blaschke: I nejzkušenější servismani mají ráno před startem osypky
Celých pětadvacet let strávil servisman Jan Pešina po boku české reprezentace běžců na lyžích. Po ukončení svého působení předal otěže spolu s odpovědností za přípravu lyží Martinu Blaschkemu. „Důležitá je určitá konzistence a systémová práce, kde každý bude znát svoji roli a té se bude držet po delší dobu. Jedině tak se můžeme někam posunout,“ říká nový šéf servisu Blaschke.
U reprezentace působíte už tři roky, co vás vlastně k nároďáku přivedlo?
Úplná náhoda, na podzim roku 2015 jsem po ukončení trenérské činnosti v TJ Lokomotiva Teplice hledal práci a můj bývalý trenér Tomáš Sváda zavolal tehdy reprezentačnímu trenérovi Lukáši Krejčímu, že má kluka, který nemá do čeho píchnout. U reprezentace zrovna před sezonou vypadl servisman, a tak slovo dalo slovo a pár týdnů na to jsem už seděl v autě směr Kuusamo. Nevěděl jsem, co mě čeká. Kromě Lukáše Krejčího a Vítka Zahuly jsem nikoho neznal. Byl to pro mne zajímavý začátek.
Bylo od začátku jasné, že Péšu jednou zastoupíte nebo se to vyvinulo postupem času?
Vůbec ne, byl tady Vítek Zahula, který se staral o lyže Lukáše Bauera, a byl předpoklad, že to v budoucnu převezme právě on. Loňské jaro jsem začal jako asistent u týmu žen a po pár měsících, kdy Vítek přijal nabídku švýcarského týmu, jsem skočil zpět do servisu a role pool managera, kterou jsem dostal právě po něm. Řekl bych, že se vše vyvinulo tak nějak samovolně.
Snažil se vás Péša ve své poslední olympijské štaci na roli šéfa servisu připravit?
My jsme ani nevěděli, že Péša bude končit. Když se ale podívám zpětně, nějaké náznaky tam byly. Jako absolutní profík nás tím nechtěl během sezony a obzvlášť během olympiády zatěžovat a vyvádět z koncentrace. Svoje poznatky a rady nám předával neustále. Jinak to ani nejde, pokud chcete mít kvalitní servisní tým. Péša je za mě asi nejpreciznější člověk, kterého jsem kdy potkal. Není tedy divu, že to samé vyžadoval po nás, což nám někdy dělalo problémy, protože má strašně šikovné ruce.
Jak se liší vaše současná práce oproti minulým sezonám? Obnáší úkony, které coby „normální servisák“ nemusíte řešit?
S pozicí pool managera se to dost prolíná, i tak mi ale nějaké povinnosti přibyly. Jedná se spíš o věci organizační, kdy musím zajistit všechen servisní materiál. Přes léto jezdím po firmách, kde vybírám lyže a připravuji je na sezonu. Tím největším rozdílem je asi zodpovědnost za chod servisního týmu. Jsem ale rád, že na to nejsem sám, hodně mi pomáhá Martin Lopota. Hlavně na podzim, kdy se finišuje s přípravami na sezonu a práce je dost.
Tuto sezonu se bude konat mistrovství světa, padne na vás velká zodpovědnost. Umíte se vyrovnat se stresujícími situacemi, ke kterým před startem běžně dochází?
Není tak zásadní rozdíl, zda se jedná o mistrovství světa nebo Světový pohár, vyhrát chtějí všichni stejně a lyže musí být vždy připravené co nejlépe. Snažíme se těmhle stresovým situacím předcházet, ale ne vždy se to samozřejmě povede. Musím se s tím umět vyrovnat nejen já, ale i všichni ostatní. Občas emoce vycáknou, ale to je při naší práci normální a po závodě už je zase vše v pohodě.
Představte nám nové složení servisního týmu.
Ze stávajícího týmu zůstávají Lukáš Krejčí, Jakub Rádl a Martin Lopota. Z nováčků k nám přišel Jan Bartoň, který ještě do loňska závodil, a Dušan Augustiňák, který prošel juniorskými a seniorskými reprezentačním týmy a poté působil jako trenér SCM v Novém Městě na Moravě. Až na Lukáše Krejčího, který pro některé z nás byl dříve trenérem, jsme spolu v podstatě všichni závodili, známe se dlouho a myslím, že to bude naše plus.
Někteří mohou mít pochyby vzhledem k nízkému věku členů servisu. Jsou podle vás oprávněné?
Určitě nelze nahradit pětadvacet let zkušeností Péši nebo Fouse, k tomu je potřeba se dopracovat dlouhodobou a precizní prací. Když začínal Péša, bylo mu osmnáct let, nám je nyní mezi šestadvaceti až devětadvaceti a něco málo za sebou už také máme. Jakub Rádl dříve působil v týmu Lukáše Bauera, Lukáš Krejčí, který je z nás nejstarší, je u reprezentace již sedmou sezonu. Pravděpodobně budeme nejmladším servisním týmem v celém seriálu Světového poháru, za mě je ale mnohem důležitější odvedená práce a pokud budou nějaké pochyby, ať už oprávněné nebo neoprávněné, není naším úkolem se tím zabývat. Důležité je soustředit se na práci, poučit se z případných chyb a snažit se být lepší. Nikdo z nás nezastírá, že to pro nás bude těžké. I nejzkušenější servismani mají ráno před startem osypky.
Může podle vás dát generační výměna nejen mezi trenéry, ale i v servisu, běžeckému lyžování nový impuls?
Impuls to určitě dá, generační výměna jednou přijít musela, respektive ona už nějakou dobu probíhá. Myslím si ale, že je důležitá určitá konzistence a systémová práce, kde každý bude znát svoji roli a té se bude držet po delší dobu. Jedině tak se můžeme někam posunout.
