SK Nové Město na Moravě se představuje
Když se řekne Nové Město na Moravě, asi každého lyžaře (a dnes už i nelyžaře) napadne běh na lyžích, biatlon, horská kola, Zlatá lyže, světové poháry a mistrovství světa, ale také krásné sportovní prostředí s výborným zázemím jak pro sportovce, tak pro organizační týmy. Málokdo už si ale uvědomuje, že bez dlouhé historie a především obrovského nasazení zdejších lidí by se Česká republika mohla těžko chlubit tímto „pokladem“…
Trocha historie
Konec 19. století přál vzniku organizovaného sportování v Čechách i na Moravě. V Čechách se podle říšského spolkového zákona z 15. 10. 1867 zaregistroval spolek Eisclub Regatty (lední spolek Regattaé). Prvním klubem na Moravě byl Bruslařský klub v Novém Městě na Moravě, který vznikl r. 1986 a jehož předsedou byl Leandr Čech. V okolí Nového Města je však více příležitostí k lyžování než k bruslení, proto zájem o lyžování klubu rostl, až se r. 1910 z Bruslařského klubu stal Sportovní klub. Sportovní klub jako první z moravských klubů vstoupil do Českého svazu lyžařů a uspořádal 1. lyžařské závody na 10 km (1. 2. 1910), jejichž vítězem byl Karel Mrkvička. V letech 1911 – 1914 pořádal klub veřejné lyžařské kurzy a první tři ročníky vedl nejlepší český lyžař Bohumil Hanč, který bohužel v roce 1913 tragicky zahynul při závodě na 50 km v Krkonoších.
Válečná období nepřála nikomu a ničemu, natož sportu, ale ihned po skončení 1. světové války byla činnost klubu obnovena – vybudovány byly skokanské můstky na Harusově kopci a zdejší turistická chata. Roku 1934 se uskutečnil 1. ročník dnes již legendárního závodu Zlatá lyže Českomoravské vysočiny. V roce 1948 byla veškerá československá tělovýchova spojena do organizace Sokol, a tak i členové Sportovního klubu se stávají členy lyžařského oddílu Sokol a později tělovýchovné jednoty v Novém Městě na Moravě. Sportovcům se dostává významné péče, která nese své ovoce – reprezentanti z Nového Města na Morově jsou úspěšní nejen na tuzemských, ale i světových podnicích. Nejúspěšnější byli Dagmar Švubová-Palečková (stříbrná medaile ze štafety, ZOH Sarajevo 1974; vítězka SP 1978 na 5 km v Oslu a na 10 km ve Falunu; akademická mistryně světa v závodě štafet) a Aleš Vaněk (vítěz celkového hodnocení SP dálkových běhů v sezoně 1993/94).
Více jak tři desítky odchovanců klubu reprezentovalo ČSR a ČR na ZOH, MS a dalších světových podnicích. Kromě již výše zmíněných jsou to například Ing. Karel Hlaváč, Jiří Beranovský, Anna Fialová, Vít Fousek ml. i nejml., Zdeněk Gabriel, Miroslav Janošec, Jiří Teplý, Ladislav Švanda, Lubomír Buchta, Petra Nosková, Josef Skalník, Josef Kučera, Petra Letenská či Martina Štursová. Ze současných jmen pak Eva Skalníková, Jiří Ročárek, Jan Šrail, Jan Krška, Dušan Augustiňák, Adéla Boudíková, Martina Chrástková a mnoho dalších.
Současnost
Roku 1989 byl Sportovní klub obnoven a v současnosti je jeho činnost zaměřena především na výchovnou (noví sportovní talenti) a pořadatelskou roli (Zlatá lyže, SP, MS, Štěpánské nebo párkové závody).
Nové Město na Moravě bylo (a dalo by se říci, že stále je) spádovou oblastí pro Moravu a moravské lyžařské kluby. Klubová tréninková činnost je doplněna činností sportovního gymnázia, kde většina nadějných sportovců studuje. A ačkoliv se v současné době i SK Nové Město „pere“ s malým zájmem dětí o sport jako takový, profesionální i dobrovolní trenéři a funkcionáři se snaží malým nadějným závodníkům připravit takové podmínky, aby z nich mohli vyrůst výborní lyžaři, o kterých bude ve světě slyšet. Takovými nadějemi jsou například Marta Slonková, Aneta Trávníčková, Zdeněk Tulis, Patrik Chlubna nebo Jan Lavička.
Novoměstským závodníkům se dostává perfektního zázemí areálu moderního stadionu, který zná celý svět a který je zasazený do krásného prostředí novoměstských lesů Ochoza. K němu přiléhají tratě, na kterých se konají závody SP v běhu na lyžích, biatlonu i na horských kolech. Kolečková dráha u takového stadionu nemůže chybět, a tak mladí sportovci mohou trénovat mimo dosah aut a přitom v příjemném prostředí lesa. V loňském roce zde byly vybudovány i tzv. singl treky pro horská kola.
Text: Martina Chrástková, Foto: Archiv Martiny Chrástkové a Martiny Honzlové; zdroj: NORDIC mag
