Sprinter Černý o nejlepší sezoně kariéry: Dala mi radost a motivaci do dalších let
Český sprinter Ondřej Černý má za sebou nejlepší sezonu dosavadní kariéry. Čtyřiadvacetiletý reprezentant pravidelně postupoval skrz kvalifikace ve Světovém poháru a třikrát prošel dokonce do semifinále. V Toblachu a Lahti si stanovil své kariérní maximum, když dvakrát doběhl na konečném osmém místě. K tomu byl stříbrný ve sprintu v OPA Cupu a také doběhl druhý ve sprintu v rámci FIS závodu v rakouském Galtüru, čímž uzavřel úspěšnou sezonu 2022/23, ve které posbíral parádních 459 bodů do hodnocení Světového poháru a byl patnáctým nejlepším sprinterem sezony. Jak se ohlíží za zatím životní sezonou?
Kdyby ses měl za celou sezonou ohlédnout, tak jaké z ní máš pocity?
Celkově jsem z celé sezony nadšený. Minimálně z výsledků, co jsem měl. Jediné, co bych chtěl před příštím ročníkem zlepšit, tak to byly lehce zbytečné pády a kolize. Také mistrovství světa jsem si představoval lepší, než bylo. Ale jinak jsem hrozně šťastný.
Právě jak říkáš, v průběhu ročníku tě často dostihla smůla a chyby, hlavně v první polovině sezony. Myslíš, že sis ten pech do dalších sezon už vybral?
Snad ano, doufám v to. Vždycky když se mi v minulých letech něco takového stalo, tak jsem se to snažil rozebírat, kde jsem udělal chybu a co udělat lépe. Letos mi paradoxně asi pomohlo, že jsem to tolik neřešil. Ne, že bych byl nepřipravený na závod, ale když si na sebe dělám moc velký nátlak, tak potom mám tendenci riskovat, jít víc do kontaktu, nebo zkoušet předjíždět v místě, kde to není možné či tam není úplně místo pro předjíždění. Někdy je to až příliš zbytečný risk.
Kdybys měl z celé sezony vypíchnout nějaký moment, který ti utkvěl v paměti, který by to byl?
Byly asi dva. Možná to bude tím, že to bylo nedávno, ale určitě to bylo Lahti. Tam jsem z toho byl sám překvapený. Byl jsem unavený z předchozích závodů a necítil jsem se úplně perfektně, o to větší to bylo překvapení. Po pádu v kvalifikaci jsem si myslel, že je hotovo a závod pro mě skončil. Tím, že jsem postoupil dál, tak z toho byla hrozná eufórie a o to víc jsem pak byl dravější (Černý nakonec postoupil až do semifinále a obsadil konečné osmé místo, pozn. redakce).
Druhý moment, byť to asi vyzní trochu divně, byl po Toblachu, kde jsem byl poprvé v semifinále a bylo z toho osmé místo. Měl jsem pocit, že jsem to semifinále honil hrozně dlouho, ale nikdy to nevyšlo. V Toblachu jsem tedy dojel do cíle na osmém místě a říkal jsem si, že to je fajn. Čekal jsem, že přijde nějaká obrovská euforie, když jsem toho dosáhl. Kupodivu ale nepřišla. Takže jsem zjistil, že výsledky jsou pro mě potřebné jako cíl, na který mířit, abych ze sebe vydal v tréninku maximum, byl svědomitý a tak dále. Hezké chvíle a nejkrásnější zážitky z lyžování, které si odnáším, jsou hlavně čas strávený s kamarády a dobrá nálada v týmu. To si z toho všeho odnáším nejvíc.
Od Toblachu se tvoje výsledky hodně zvedly, zapisoval sis kariérní maxima, byla tam semifinále... S druhou polovinou sezony asi musela panovat velká spokojenost, je to tak?
Přesně tak. Po fyzické stránce jsem na tom byl stejně i na začátku sezony, ale hlavní rozdíl asi byl v hlavě. Jakmile člověk uspěje jednou a projde do semifinále, tak si pak i víc věří. Na začátku sezony po Beitostolenu (Černý vybojoval v kvalifikaci páté místo, pak ale skončil už ve čtvrtfinále, pozn. redakce) jsem z toho byl totálně rozsypaný a už jsem přestával věřit, že se mi to semifinále vůbec někdy podaří, protože mi to furt utíkalo. Pak jsem si začal víc věřit, což pomohlo.
Když se vrátíme k sezonnímu vrcholu, což bylo mistrovství světa, které se ti kvůli pádu tolik nepovedlo, tak jak se za světovým šampionátem ohlížíš?
Odjížděl jsem pár dní po sprintu, takže celou atmosféru popsat nemůžu, ale když vypíchnu den toho sprintu, tak jsem v sobě měl hrozně zmatené emoce. Představoval jsem si ten svůj den jinak, ale zároveň jsem stál v cílovém prostoru a sledoval Michala, kterého znám od dětství, takže tam byly i krásný pozitivní emoce. Nakonec to bylo i takové hezké, když vidíte svého kamaráda uspět, zvlášť když vím, kolik toho Michal lyžování dává. Takže jsem měl za něj strašnou radost, ale zároveň jsem byl zklamaný ze sebe. Celou sezonu i přípravu jsem směřoval k tomu jednomu závodu. Ani si nejsem jistý, jak se mi povedlo vyladit na závod formu. I když jsem v kvalifikaci nebyl špatný, tak jsem se necítil úplně perfektně. V rozjížďkách jsem si to pokazil dřív, než jsem vůbec mohl přijít na to, jak na tom jsem.
Při zahájení šampionátu jsi předvedl zajímavou nástupovku a udělal sis takovou vlastní show. Jak tě to napadlo?
Ani nevím. Někdy mi přijde, že lidé jsou obecně zamlklí a na těchto velkých akcích jsou nervózní. Někdy mám pocit, že je fajn trochu rozproudit atmosféru, prohodit nějaký vtípek nebo udělat nějakou bláznovinu. I sám sobě tak trochu situaci zlehčím a nejsem nervózní z toho, že jsem na mistrovství světa a musím udělat nějaký výsledek. Jsem tady i kvůli tomu, abych si to užil, což byl trochu cíl.
Celkově i na sociálních sítích jsou u tebe neustále vidět úsměvy. Jsi v týmu takový hlavní bavič, u kterého je dobrá nálada samozřejmost?
To nevím, těžko říct. Myslím si, že je u mě jakákoliv nálada dobře vidět. Když se mi nedaří, tak jsem totálně zdrcený a naopak, když se mi daří, tak jsem samý úsměv, takže asi tak.
Jaká trať ti v této sezoně profilově nejvíce seděla a kde jsi se cítil po fyzické stránce nejlépe?
Za mě to bude určitě norský Drammen. Je to kratší městský sprint s ne tak velkým profilem, což mi osobně sedí. Kvalifikace ani rozjížďky pro mě nebyly tak fyzicky vyčerpávající. Když jsem v Drammenu dojel do cíle, tak jsem necítil, že bych měl "omdlít", že musím padnout. Samozřejmě jsem do toho dal všechno, ale cítil jsem, že profilově mi to víc sedí a tělo rychleji zregeneruje.
Z mužského týmu jsi nejmladší a máš ještě všechno před sebou. Cítíš u sebe ještě velké rezervy, které se dají zlepšit?
Určitě jsou místa, kde se mohu zlepšit. Mám dobré a silné stránky, ale třeba v celkové fyzičce nebo ve vytrvalosti mám rezervy nejen oproti soupeřům, ale i oproti kolegům v reprezentaci. To si myslím, že vyplývá jednak ze samotné genetiky a predispozicí, ale také z toho, že jsem mladší a tréninkově toho ještě nenatrénuji tolik jako kluci. Tréninkový nárůst od juniorů musí být u každého jedince postupný a nedá se to dramaticky zvednout.
Ze spousty sprinterů se postupně stávají univerzálové, kteří začnou jezdit i distance. Můžeme se na něco podobného těšit i u tebe, že by sis zkusil třeba nějakou desítku? Nebo jsi typově hlavně sprinter a budeš jezdit jenom sprinty?
Typově jsem určitě hlavně sprinter, ale sem tam jsem si třeba v OPA Cupu distance zajel. Letos jsem jel jen jednu, protože jsme jeli jen jeden OPA Cup. Ve Světovém poháru, byť jsem si chtěl třeba jednu distanci zajet, tak z technických nebo organizačních důvodů má FIS pravidla, že daný jedinec může startovat na distanci jen v případě, že má určitý počet FIS bodů v distančních závodech. FIS body se počítají na základě výsledků z minulého roku. Jelikož jsme se loni hodně připravovali na olympiádu a závodů nebylo tolik, tak jsem žádný distanční závod neodjel. Neměl jsem tedy FIS body, abych mohl startovat ve svěťáku na distanci.
Co ti tato sezona do budoucna dala a co si z ní odnášíš?
Když to řeknu krátce, tak radost a motivaci do dalších roků.
Kde se v následující sezoně vidíš? Jakých výsledků chceš dosahovat, abys byl spokojený? Je to stále semifinále, které je hlavním cílem?
Určitě ne. Cílem je stále se zlepšovat. Dříve bylo mým cílem semifinále, protože to bylo něco, na co jsem nedosáhl a byl tomu blízko. Nyní bych se chtěl v semifinále vidět častěji, a když to vyjde, tak i finále. Chci být zkrátka každým rokem lepší a lepší.
Už máte po sezoně, stihl jsi už sundat lyže a trochu si odpočinout?
Lyže jsem už stihl sundat a z důvodu nemoci jsem už ani na lyže nevyrazil. U mě je to navíc umocněné tím, že jsem z Prahy, takže si jen tak odpoledne vyrazit na lyže nemohu, když nejsem z hor, byť vím, že v některých lokalitách v Čechách pořád sníh je. Takže jsem na lyže nešel.
Budeš mít na jaře nebo v létě čas na dovolenou, nebo budeš spíš odpočívat doma?
Na jaře určitě ne. Na jaře bych chtěl státnicovat a za pár týdnů musím odevzdat bakalářskou práci, takže toto je aktuálně na pořadu dne. Já si dělám legraci, že sezona skončila, což byla ta radostná část, a teď začíná práce. Jestli vyrazím na dovolenou na týden nebo na pár dní v létě, to budeme konzultovat s trenéry.
Kdy máš v plánu se začít připravovat na novou sezonu?
S nějakým tréninkovým plánem budeme začínat úvodem května. Poslední dva týdny v dubnu bych ale už také chtěl začít něco dělat, trochu se hýbat. Zatím spíš pro zábavu, ale také z toho důvodu, aby tělo moc nezlenivnělo.
