Ze sezóny jsem nadšený, ale stále je prostor ke zlepšení, říká po úspěšném ročníku Michal Novák
Česká jednička v běhu na lyžích zažila průlomový rok. V hodnocení Světového poháru skončil Michal Novák v elitní desítce, po dlouhých letech dostal českou vlaječku mezi šest nejlepších sprinterů a na MS v Planici byl nakonec malinký kousek od medaile právě na nejkratší distanci. V posezónním rozhovoru se k uplynulému ročníku naposledy vrátil, aby ho zhodnotil, a taky předestřel své plány a ambice na ten následující.
Michale, jak se s odstupem ohlížíš za letošní velmi úspěšnou sezónou?
Od konce sezóny uběhla nějaká doba, takže už jsem vše trochu vstřebal. Hodnotím ji jednoznačně pozitivně a odnáším si z ní spoustu dobrých zážitků a zajímavých okamžiků. Výsledky i celkové pořadí byly zatím jednoznačně nejlepší, co jsem kdy měl. Jsem nadšený a je to super pokračování vývoje, který tam byl v posledních letech.
Jsou nějaké momenty, závody či akce, které se z tvého pohledu nejvíce povedly?
Určitě sprint na MS v Planici, to hodnotím nejvýš. Musel jsem podat soustředěný výkon, hlavně mentálně, a zkoncentrovat to do jediného dne. Sprint jsem měl spolu s patnáctkou skatem jako prioritu, protože na patnáctce jsem měl historicky největší úspěchy a průlomy. Výsledek nebyl špatný, ale už tam jsem byl na hraně nemoci, pak jsem do toho spadl. Kvůli tomu jsem nemohl jet padesátku, což bylo trochu hořké a mrzelo mě to. Pak mě nemoc ovlivnila i do dalších závodů Světového poháru. Ale už po tom, co jsem dokončil sprint, jsem věděl, že hodnocení MS bude pozitivní, ať už to dopadne jakkoliv. Celkově vnímám, že se to celé povedlo.
Nemoci se bohužel na MS nevyhnula většina českého týmu, nebyla to trochu smůla, vybrat si to na vrcholu sezóny?
Člověk se snaží být nějak v izolaci a myslet na možné nákazy nebo onemocnění a držet to pod kontrolou. Pak přijde ta hlavní akce, člověk je tam v největším napětí, přijde prvotní náraz a pak si trochu přestanete dávat pozor. V Planici bylo víc týmu nemocných, třeba někteří Rakušani úplně odjeli a vrátili se až na poslední závod, když se vyléčili. Lítalo to tam a nám se to taky nevyhnulo. Jinak během sezóny to bylo dobré, vybrali jsme si to až na MS. Ale každý z nás si tam udělal pěkný výsledek ještě před tím, než do toho spadl úplně.
Bylo vidět, jak si navzájem fandíte, že i s ženským týmem táhnete za jeden provaz.
Celková atmosféra byla fajn, navzájem jsme se podporovali. Závodit v tomhle kolektivu mě moc baví, s klukama jsme jen čtyři, takže pravděpodobnost, že by tam bylo něco špatně, je malá. Celkově i s realizačním týmem si sedíme a hlavně v Planici to bylo po téhle stránce opravdu fajn.
Sezóna pro tebe celkově dopadla zatím nejlépe v kariéře. Změnil jsi něco v přípravě a tréninku nebo to bylo spíše o přirozeném vývoji a zkušenostech?
Bylo to asi padesát na padesát, možná víc směrem k těm zkušenostem. Trénink za ta léta prostě přibývá, nejen ten fyzický, ale taky ten psychický či trénink techniky běhu. Člověk je postupně lepší a lepší, nějaké zásadní změny v tréninku jsme nedělali, i když pár jich bylo. Víc na to dohlížel hlavní trenér Honza Franc, dřív do toho tolik zapojený nebyl. Ale třeba celkový počet hodin tréninku v celém ročním cyklu jsem měl nižší než předchozí rok.
Cítíš, že se stále máš kam posouvat?
Já jsem hodně sebekritický a své rezervy cítím dost výrazně. Kolikrát mě tedy překvapuje, že jsem měl takové výsledky. Zatím k elitě nepatřím pravidelně v každém závodě, pořád o to musím bojovat. Věřím, že v následujících letech se moje pozice ustálí a půjde to ještě nahoru. Byly tam závody, kdy mi docházela energie a kdy jsem skoro zastavil a propadl se. Vidím spoustu prostoru ke zlepšení jak ve fyzické připravenosti, tak v technice nebo v práci s materiálem. Od letošní sezóny byl úplně nový, ten starý jsme od Planice už vůbec nepoužívali. I v tomto ohledu tedy čekám další progres.
Byl jsi blízko prvnímu pódiu v kariéře, kdy to přijde?
Malinko cítím, že by to mělo přijít už v příští sezóně, a věřím v to. Budu se soustředit na sebe a své výkony, abych se častěji a standardněji zabydlel na vyšších pozicích. A třeba tam nějaký výstřel až na bednu bude, uvidíme.
Jaké typy závodů pro tebe byly letos nejlepší?
Hodně mi seděly sprinty, hlavně ty s náročnějším profilem nebo ve vyšší nadmořské výšce. I když i ve sprintu přišly některé závody, ve kterých se mi nedařilo, jak bych si představoval, třeba v Drammenu nebo v Lahti. Tam už jsem nebyl úplně ve formě. Dobrý výkon jsem podal i ve Falunu na desítce. Myslel jsem si, že to možná bude malinko snazší než patnáctky, které se jezdily v minulosti. Ale ono to bylo možná ještě trochu složitější, protože je tam hodně závodníků v pár vteřinách a tempo je vysoké. Je tedy trochu náročnější si rozvrhnout síly a musí se pořád bojovat.
Máš v kalendáři Světového poháru nějakou oblíbenou trať?
Sedí mi okruh v Lillehammeru, i když letos se jelo kvůli nedostatku sněhu na biatlonových tratích. Oproti těm našim mají takový víc přirozený profil a kopírují prostředí. Není to úplně uměle přetvořená trať.
Jak se ti letos líbilo v nových lokalitách, třeba v Tallinnu nebo v Livignu?
V Tallinnu to bylo super, nové lokace jsou vždycky pro závodníky zajímavé. Jelo se skoro v centru města a dost blízko moři, byl to takový amfiteátr. Na rozjížďky sprintu, do kterých jsem se bohužel nedostal, přišlo hodně lidí a jelo se za umělého osvětlení, což závodu dodalo taky trochu jiný rozměr. Snad to bude v podobném duchu pokračovat, příští rok by se měly jet závody SP v Americe a v Kanadě, kde by zase mohly být nějaké městské sprinty nebo tratě v parku. Na to bych se moc těšil a celkově pro běžecké lyžování je to super. Sice je to outdoorový sport, který patří do přírody, do lesa. Ale podle mě bychom se měli přiblížit době a lidem a přesunout se klidně víc do měst, aby to bylo zajímavé. Do budoucna by byl určitě mix tradičních a městských závodů fajn.
Byl jsi během sezóny spokojený se servisem a prací servisního týmu?
Je to trochu ožehavé téma. Celkově to hodnotím pozitivně, když to celé matematicky zprůměruju. Většina závodů byla na opravdu super připravených lyžích, které byly buď na stejné úrovni nebo v dost případech i lepší než u konkurence. Samozřejmě byly i náročnější dny a podmínky nejsou vždy jednoduché k namazání a třeba ke zvolení správných stoupacích vosků. Ale celkově i spolupráce s osobním servismanem byla super a úžasná. Kolikrát se ani na lyžích nemusíme intenzivně domlouvat, protože už se dobře známe a víme, co mi sedí a co sedí na dané podmínky.
Co ti letošní ročník dal do další kariéry, co si z něj odneseš?
Sezóna mi přinesla nové obzory a další zkušenosti. Dala mi i větší sebedůvěru ve všech typech závodů, nejen ve sprintech. Člověk se prostě musí vyjezdit. Ukázala mi, že nastavit si jako prioritu sprinty a desítky, byla správná volba. Pak výsledky a výkony z dvacítky a padesátky už vzejdou spíše z dlouhodobého tréninku. Rád bych v této cestě pokračoval i v příští sezóně. No a samozřejmě mi sezóna dala spoustu zážitků a tuny nových přátelství a kontaktů. Celé to bylo krásné.
Už si po sezóně pověsil lyže a trochu si odpočinul?
Já jsem lyže ještě pořádně nesundal. Byli jsme ještě v Norsku najíždět nějaký objem po sezóně. Podmínky tam byly super, možná ještě lepší než v zimě během sezóny. Byli jsme na legendárním Sjusjøenu, kde jsou tisíce kilometrů tras. Byli jsme tam sami s Tomášem Lukešem a servisním týmem a testovali jsme nějaké vosky a struktury. Taky jsme se zúčastnili závodů Pettera Northuga, ale to bylo spíš tak pro srandu na ukončení sezóny a pro popovídání si s některými lidmi. Pak jsem ještě v Oslu navštívil našeho přítele Ragnara, který mi pomáhá s technikou. Dva dny jsem byl na Holmenkollenu na lyžích a pak taky na pásu na kolečkových lyžích. Teď už bych ale přeci jen měl trochu odpočívat a dělat jiné věci.
Bude v náročném programu vůbec čas na nějakou dovolenou?
Na jaře uvažuji o dovolené někde v exotice a když to nevyjde, tak aspoň někde poblíž u moře. Kvůli zdraví a načerpání sil by to bylo dobré. Součástí naší práce je si i správně naplánovat odpočinek.
Kdy začínáte s přípravou na další ročník?
Každý rok to je malinko jinak, i dle domluvy se svazem. V minulém roce jsme se sešli někdy v půlce května na prvním kempu. Teď máme taky už od prvního nebo druhého týdnu v květnu nějaký plán od trenérů.
