Boulařka Sudová tápe, co bude dál, zatím se věnuje českým dětem. Věřím, že u nás roste generace pro Světový pohár, říká
Mezi světovou boulařskou elitou se drží od roku 1999. Zatímco reprezentační kolegové a kolegyně přicházeli a zase odcházeli, Nikola Sudová zůstávala. Po sedmnácté sezóně ve Světovém poháru se však třiatřicetiletá jablonecká akrobatka stále více přiklání k odchodu do sportovního důchodu. Těžké rozhodování o budoucnosti zatím odkládá, cenné zkušenosti však předává dál už nyní.
Už máte jasno, jestli budete pokračovat?
Teď si musím v klidu srovnat v hlavě, co bude dál a rozhodnout se. Chtěla bych to rozlousknout do konce května, nejen kvůli sobě, ale i kvůli tomu, abych byla férová vůči organizacím, jako je Dukla. Ráda budu lyžovat dál, ale má to svoje pro i proti a já si teď musím všechno v klidu rozmyslet.
Minulý týden jste doma na Tanvaldském Špičáku uspořádala kemp pro malé české boulaře. To bylo v rámci odreagování?
Vyšlo to z toho, že nevím, co bude dál. Chtěla jsem se podívat, co vlastně v té naší republice je, chtěla jsem pořádně vidět naše nástupce. Doteď jsem jezdila po světě a neměla čas to sledovat. Občas jsem koukla na výsledky Českého poháru, ale pořád jsem neměla představu, na jaké jsou ty děti úrovni. Ani jsem nevěděla, jestli bude o takový kemp zájem. A byl, za což jsem opravdu ráda. Věřím, že to bude pokračovat dál.
Kolik se vám sešlo svěřenců?
Měli jsme děti ze všech českých oddílů, kde se specializují na jízdu v boulích, tedy z Jablonce, Liberce, Šumperku a Ostravy. Do soboty bylo dětí pětadvacet a o víkendu ke třiceti. Původně to bylo myšleno pro věkovou skupinu 8-12 let, tedy předžáky a žáky. Nakonec jsme udělali pár výjimek, takže jsem tam měla i pětileté dětičky a dokonce i patnácti a sedmnáctileté boulaře.
A taky jednu pětiletou černošku. Čekala jste takovou boulařku?
To jsem nečekala, dozvěděla jsem se to asi tři dny před kempem. Janička je původem z Konga a je do Čech adoptovaná. Dokonce ji máme v jabloneckém oddíle, ale nevěděla jsem o ní (úsměv). To by bylo dobrý, kdyby u toho vydržela, byla by to vůbec první černošská boulařka. I když kdo ví? Třeba jich do té doby bude boulovat po světě víc.
Co bylo náplní kempu?
Věnovala jsem se dětem vyloženě jen směrem k jízdě v boulích. Udělali jsme společně s rolbařem trať na Špičáku, provozovatelům patří velký dík. Trať to byla pěkná, sto padesát metrů, děti říkaly, že takovou neměly za celou zimu a že jsou rády, že si mohly takhle zatrénovat.
A jací tedy jsou vaši nástupci?
S těmi dětmi je a ještě bude hodně práce. Ale rozhodně jsou tam talenty, které, když se s nimi bude pracovat, mohou být tou další generací pro Evropské i Světové poháry.
Bude z vás trenérka?
Nechci být trenérka na plný úvazek, ale nevylučuju ani to, že bych nějakému oddílu mohla občas poradit a předat dětem to, co jsem se za všechny ty roky naučila.
Zpříjemníte si rozhodování o budoucnosti nějakou pěknou dovolenou?
Stavíme barák, takže na dovolenou nebude čas ani finance, ale Velikonoce strávím v Jeseníkách, tak se těším.
ŠS
Úvodní foto: Přemek Vida
Fotogalerie
