Narodil se v Kanadě, reprezentuje Česko. Boulař Matěj Retzer si odbyde premiéru na MS

Narodil se v Kanadě, reprezentuje Česko. Boulař Matěj Retzer si odbyde premiéru na MS

14 min 37 s

Narodil se, vyrůstal a dosud žije v Kanadě. Když se však postaví na start, reprezentuje Českou republiku. Závodník v jízdě v boulích Matěj Retzer bude hájit českou trikolóru také na svém premiérovém mistrovství světa v americkém Utahu. „Bude to pro mě úplně nová zkušenost. Jsem rád, že mohu reprezentovat Česko na tak vrcholné akci, navíc na mé oblíbené trati v Deer Valley,“ říká třiadvacetiletý jezdec, jehož debut na šampionátu je na programu v pátek.


Po otci máte kanadské občanství, po matce zase to české. Proč jste se rozhodl, že budete reprezentovat Českou republiku?

Když jsem postoupil do Alberta týmu, nebyl jsem tam spokojený. Měl jsem několik alternativ. Přestup do České republiky se zdál nejlogičtější. Nikola Sudova se přibližovala ke konci své kariéry a po jejím odchodu by asi Česká republika ze Světových poháru  v jízdě v boulích téměř vymizela. Chtěl jsem přispět k tomu, aby se Česko opět vrátilo aspoň do první desítky.

Jaký je váš vztah k České republice? Berete ji jako druhý domov?

Ano, často jsem trávil v Čechách u babičky letní prázdniny a navštěvoval Čechy s rodiči. Mám tady velkou rodinu a spoustu rodinných přátel. Cítím se tu dobře.

Bylo to zdlouhavé rozmýšlení, nebo jste o reprezentování ČR měl jasno od svých začátků?

O přechodu do České republiky jsem začal uvažovat v lednu 2014, kdy jsem se poprvé sešel s Nikolou Sudovou a jejím trenérem Radkem Herotem v Calgary během Světového poháru. Na podzim jsem s nimi trénoval v Zermattu, abychom si vyzkoušeli, jak se nám bude spolupracovat. Na jaře 2015 jsem odešel z Alberta týmu a přešel do Čech.

Jak vůbec probíhaly vaše lyžařské začátky?

Mamka mě postavila na lyže, když mi ještě nebyly ani tři roky, což se dalo čekat. Sama totiž od dětství lyžovala a myslím, že lyžování bylo jedním z důvodů, proč přišla do Kanady. Lyžování se stalo rodinným sportem. Se svým starším bratrem jsme brzy opustili upravené sjezdovky a vyhledávali hluboký sníh, boule, skoky. V šestnácti letech jsem trénoval ve freestyle týmu v Calgary a měl tak možnost si vyzkoušet většinu disciplín akrobatického lyžování.

Proč jste si vybral zrovna jízdu v boulích?

Během tréninku ve slopestyle parku jsem utrpěl dost těžký otřes mozku. Moje maminka tehdy usoudila, že ze všech disciplín akrobatického lyžování je jízda v boulích nejvíc bezpečná. A bylo rozhodnuto. Začal jsem trénovat jenom jízdu v boulích. Bylo to správné rozhodnutí. Miluji skoky i technickou náročnost lyžování.

V roce 2015 jste se vydal na zkušenou do České republiky, dva roky jste se připravoval tady. Proč jste se rozhodl na delší čas zamířit na druhý konec planety?  

Moc se mi vždycky v Čechách líbilo, je to vyjímecně krásná země. Chtěl jsem si vyzkoušet život v Čechách, naučit se lépe jazyk, poznat zvyky a kulturu. Hostorie Čech je neporovnatelná s Kanadou. Navíc jsem tak měl příležitost procestovat trochu Evropu během závodní sezony.

Jak těžké bylo adaptovat se na zdejší podmínky a životní styl?

Život v Čechách pro mě nebyl ničím neznámým díky tomu, že jsme sem už před tím často na kratší dobu jezdili. Co pro mě bylo težké, byla čeština. Doma jsme česky nemluvili, což byla velká chyba. Naučil jsem se nejvíc, když jsem trávil prázdniny v Čechách. Je to velice těžký jazyk. Životní styl Čechů se mi libí. Lidi se více vídají, traví více času spolu, pořádají víkendové akce. Pořád se něco děje. V západní Kanadě žijí všichni dost separovaně, částečně proto, že bydlí daleko od sebe, všude se musí jet autem, navíc je tu dlouhá a někdy hodně studená zima.

Proč jste se tedy po dvou letech vrátil zpátky do Kanady?

V únoru 2017 jsem si v Rakousku při závodech dislokoval klíční kost a musel predčasně ukončit sezonu. Můj český trenér už v tu dobu uvažoval o odchodu ze sportu. Zároveň jsem dostal příležitost začít pracovat s trenéry, kteří krátce před tím ukončili smlouvu s ruským národním tymem. Od té doby trénuji převážně v Kanadě a v Austrálii.

Dají se srovnat lyžařské podmínky a zázemí zde a v Kanadě?

Řekl bych že ne. V Kanadě je hodně lyžařských středisek, které podporují freestyle a spolupracují s kluby hlavně tím, že postaví tratě. Já mám obrovskou výhodu, že přímo v Calgary je celou zimu postavena trať. Navíc lyžařská sezona v západní Kanadě je až sedm měsíců dlouhá. Díky dlouholeté tradici tohoto sportu má Kanada velkou základnu trenérů všech úrovní.

Je jízda v boulích v Kanadě hodně populární?

Kanada tomuto sportu už dlouho dominuje, takže je tam velmi populární. Ovšem tak jako většina lyžařských disciplín i boule jsou omezny jen na provincie, které mají hory, což je Ontario, Quebec, Alberta a Britská Columbie. Jen v Albertě a Britské Columbii je dohromady okolo dvaceti boulařských klubů, v Quebecu a Ontariu je to podobně. To je obrovská základna mládeže, ze které nejlepší postoupí do výběrového týmu provincie, a nakonec do národního týmu.

Donedávna jste spolupracoval s věhlasným trenérem Stephenem Fearingem, který je podepsaný pod olympijskými medailemi. Může vám tahle zkušenost také pomoct posunout se v kariéře dál?

Trénoval jsem se Stevem rok a půl. Poprvé mi někdo rozebral techniku lyžování do takových detailů. Chvíli mi trvalo, než jsem byl schopný všechny informace vstřebat a začít je uplatňovat v praxi. Zbavuji se starých zlozvyků a zvykám si na jinou techniku. Bohužel, Stephen v prosinci podepsal dvouletou smlouvu s národním týmem Číny, takže s ním momentálně trénovat nemůžu. Můj současný tým trenérů je z Austrálie. Technický trenér je Sam Fung, který byl asistent trenéra během mé spolupráce se Stevem, takže zná mě i techniku, kterou mě Stephen učil. Asistent trenéra je nyní David Callaghan a kondiční trenér a fyzioterapeut Pouline Leung.

K vrcholovému sportu také studujete geologii. Jak těžké je to skloubit?

Studuji online, takže se učení věnuji, kdykoliv mám čas. Studium čehokoli je vhodné odreagování od tréninku a lyžování. Geologie mě zajímala už v dětství, mým cílem je kariéra prospektora.

Vaše maximum ve Světovém poháru je doposud 40. místo. Věříte, že si už v této zimě ještě polepšíte?

Můj cíl je postup do první třicítky. Ale podzimní příprava nebyla ideální a přišel jsem o hodně tréninkového času. Jsem sice spokojený s kvalitou jízdy na závodech SP v Calgary a Lake Placid, ale ne s celkovými výsledky.

Čeká vás premiérový start na mistrovství světa. S jakými cíli do něj jdete? 

Mým osobním cílem je uplatnit novou techniku na trati, zajet čistou jízdu a přidávat na jistotě a rychlosti. Mistrovství světa se zúčastním poprvé, bude to pro mě úplně nová zkušenost. Jsem rád, že mohu reprezentovat Českou republiku na tak vrcholné akci, navíc na mé oblíbené trati v Deer Valley.



Pomoc Ukrajině