Pestrý den s českými boulaři
Poslední detaily ladí před startem Světového poháru parta okolo akrobatky Nikoly Sudové. Ta společně s Kristýnou Hnykovou a Danem Honzigem trénuje na rakouském ledovci Kitzsteinhorn. Možná největší dřinu ale zažívá trenér Radek Herot, který lopatou bojuje s přívaly sněhu.
Chtěli byste v Rakousku strávit den s českými boulaři? „Po snídani máme asi půl hodinky na sbalení věcí, pak vyrážíme nahoru. V Alpincentru se hezky v teplíčku rozhýbeme a čekáme, až nás trenér zavolá,“ přibližuje začátek typického tréninkového dne talent české jízdy v boulích Kristýna Hnyková. Taková ranní předtréninková rozcvička mezi jídelními stoly vysokohorské restaurace není jen tak. „Nejdůležitější je připravit záda, nohy a kolena. Používáme i takovou tu rozcvičovací gumu, pomocí které tónujeme svaly, abychom si pak při tréninku něco nenatáhli. Musíme se prostě dostat do takové kondice, abychom byli schopní jezdit v boulích, skákat, případně půl dne stoupat kolem můstku s lyžemi na rameni a u ničeho si neublížit,“ popisuje česká jednička Nikola Sudová. A jak dlouho rozcvička trvá? „Jak komu. Těm mladším pět minut, nám starším i dvacet,“ směje se Sudová, která se do oblíbeného střediska Kaprun vrací těsně před startem sezóny pravidelně.
Nikola Sudová
Letošní závěrečné soustředění zatím z velké části vyplňuje trénink skoků. „Čtyři dny nepřetržitě sněžilo a boule, které jsme si vyjeli vedle sjezdovky, úplně zapadaly. Navíc pořádně foukalo, takže trať bylo nutné každé ráno vyjíždět znovu. Tím se ale závodníci strašně vysilují, tak jsme boj s větrnými mlýny prozatím vzdali a soustředíme se spíš na skákání,“ vysvětluje trenér Radek Herot, který se na sjezdovku každý den vydává s předstihem, aby svým svěřencům připravil ty nejlepší tréninkové podmínky. „Vyjedu nahoru k můstku, podívám se, jak je zafoukaný a kolik přes noc napadlo sněhu. Ten pak z můstku musím odházet a zkontrolovat dopad. Když je tvrdo, lopatou ho nakopu, aby se padalo do měkka, když je naopak hodně čerstvého sněhu, musí se to ušlapat. Snažím se to prostě připravit tak, aby závodníci přijeli k hotovému a mohli se plně soustředit na trénink. Někdy přes noc hodně fouká a k tomu sněží a to je pak na můstku třeba metrová vrstva, která musí pryč. Jindy nefouká a napadne jen třicet čísel nového a někdy se na můstku nemusí dělat nic, jen připravím dopad. Vždycky je to překvapení,“ popisuje Herot každodenní rutinu, během které jeho svěřenci stíhají kromě rozcvičky i leccos dalšího. „Záleží, jak dlouho mu to trvá, někdy zvládnem i partičku karet. Jinak čteme, povídáme a když to má Radek nahoře obzvlášť těžké, pěkně se nám to čekání natáhne,“ říká Hnyková.
Příprava dopadu
Tentokrát to na Kaprunu opravdu není žádná selanka. „První den jsme skákali na můstku, který tu zbyl po Rakušanech. Ten jsem vyházel a po tréninku postavil pro jistotu ještě jeden, kdyby nám ten původní v dalších dnech náhodou nevyhovoval. Pak začalo sněžit a foukat a první můstek zmizel. Po dvou dnech totálně zapadal i ten náš, já to sám už nedokázal odházet a bylo tedy potřeba postavit další můstek. Na tom válčíme doteď,“ vypráví Herot.
Sněhu napadlo opravdu dost
Počasí ovlivňuje nejen trénink na ledovci, ale i ten odpolední, který následuje dole v Kaprunu po krátkém odpočinku. Pokud předpověď hrozí na příští dny další vánicí, je pravděpodobné, že trénink na sněhu nebude příliš kvalitní, a tak dostanou akrobati naloženo v posilovně, při sprintech, nebo odrazech. Když předpověď naopak slibuje sluníčko, zařazuje Herot lehčí trénink, aby mu pak svěřenci na sněhu déle vydrželi. „Posilujeme hluboký stabilizační systém, který, pokud správně funguje, dokáže zabránit například výhřezu meziobratlové ploténky nebo dalším strukturálním zraněním páteře, která u tohoto sportu hrozí. Také se snažíme posilovat diagonální svalové řetězce, tedy šikmé břišní svaly, široký sval zádový a další, které odlehčují řetězcům vertikálním. To jsou lidově řečeno takové ty dva salámy podél páteře a přímý břišní sval. Hodně děláme i stabilizační cvičení a balanční trénink, abychom zabránili všemožným zraněním kloubů,“ upřesňuje fyzioterapeutka Zuzana Biborová a prozrazuje, kteří boulaři mají s jejím cvičením největší problémy. „Dáňa s Týnou jsou v tomhle směru těžcí konkurenti. Nejšikovnější je Nikola, asi už má praxi, protože se mnou tráví nejvíc času. Ty mladé nemám pod dohledem tak často, takže je pak i víc opravuju. Oproti Nikole prostě dostávají větší čočku,“ směje se Biborová. Po odpoledním tréninku čeká akrobaty ještě nějaká ta regenerace, strečink, dobrá večeře a samozřejmě zasloužený spánek. Zdají se při něm sny o olympijské medaili?
ŠS
Fotogalerie
