Pravidla na míru a konkurence z Koreji. Boulařku Sudovou čeká sezóna plná změn
Světové poháry už se rozjely téměř ve všech disciplínách. Z akrobatů zahájili sezónu už minulý týden skicrossaři, o víkendu se k nim připojí i boulaři. Ti svůj úvodní podnik Světového poháru absolvují v sobotu ve finské Ruce. Místo plánovaného singlového závodu je ale nakonec čeká ten paralelní, tzv. duály. S čím míří do Finska české eso Nikola Sudová? A jaké další změny ji v zimě čekají?
Nikolo, trať v Ruce by měla patřit k vašim oblíbeným. Stala jste se na ní vicemistryní světa, na pódiu jste tam stála i ve Světovém poháru. Jak se na první závod těšíte?
V Ruce to nemám moc ráda, protože je tam vždycky tma a zima, ale kopec mi vyhovuje. To, že změnili singly na duály, nám ale dělá trochu čáru přes rozpočet. Ruka je místo, kam se jezdí trénovat už třeba čtrnáct dní předem a na stejné trati se pak závodí. Takže týmy, které tam ty dva týdny předem jsou, tu trať dobře znají a jsou ve výhodě proti těm, kteří tam předem netrénují. Samozřejmě má takovou možnost každý, ale zase je to všechno o financích a my tam prostě dřív jet nemůžeme. A při duálech se tahle znalost tratě projeví víc než při singlech.
Závěrečnou přípravu jste už tradičně odjezdila na rakouském ledovci Kitzsteinhorn. Dařilo se?
Já jsem spokojená. Díky tomu, že vyšlo počasí, jsme toho za těch čtrnáct dní natrénovali hodně. Poprvé za posledních pět let jsme měli opravdu dobře připravenou trať. Dělal ji německý tým společně se švédsko-norským, byli tam i Korejci. Takže se na tom podílelo hodně lidí, zapojila se rolba a podle toho taky ta trať vypadala. A Němci ji chtějí udržet až do konce roku, takže se tam dá ještě přijet trénovat.
Korejci jezdí v boulích?
Oni mají za trenéra svého času úspěšného boulaře Tobyho Dawsona. Ten byl třetí na olympiádě v Turíně, pak se strhla bitka o to, kdo jsou jeho skuteční rodiče, protože je Korejec a jako malinký se v Koreji ztratil a pak byl adoptován do Ameriky, kde vyrostl. Po tom jeho úspěchu v Turíně se najednou začali hlásit různí rodiče z Koreji a nějaké testy skutečně dokázaly, že jedni z nich jsou ti praví. Toby se pak přestěhoval do Koreji a začal tam trénovat korejské boulaře. A jsou dobří, nejsou to žádná béčka.
Takže nová konkurence?
Já se v nich moc nevyznám, jezdí jich asi pět a všichni jsou z jedné rodiny. Jsou to nějaké sestry, bratranci, takže docela sranda. Ta jedna holka jezdí dobře, krásně technicky. Není ještě úplně vyježděná a zařazuje menší obtížnost u skoků, ale pokud vydrží, může být dobrá.
Poprvé se letos nechystáte zařazovat vaši tajnou zbraň minulých sezón – dvojnou helikoptéru. Proč?
Protože jsem tomu skoku věnovala strašně let a nikdy jsem se nedostala do fáze, že bych ho mohla skočit kdykoliv. Už to ani není potřeba. D-spin (salto s rotací mimo osu, pozn. autora) dvojnou helikoptéru dostatečně nahrazuje a ačkoliv ho teď skáču jenom rok, když pominu tu historii v Turíně, vím, že ho skočím vždycky. Samozřejmě není dokonalý, pořád jsou tam chyby, ale jsem schopná ho skočit tak, že po něm napojím a odjedu. Do téhle fáze jsem se s dvojnou helikoptérou ani po pěti letech skákání nedostala, tím pádem to nemá budoucnost. Pořád bych se bála a v tréninku by to kvůli tomu odnášelo všechno ostatní.
Další velká změna vás čeká skrze bodování. Přibližte, o co se jedná.
Až doteď dělala technika oblouků 50% hodnocení, skoky a čas měly po pětadvaceti, tak to bylo spoustu let. Teď se celý tenhle systém mění a technika dělá najednou 60%, skoky 20% a čas taky 20%.
To by vám mohlo nahrávat, v technice dlouhodbě patříte mezi absolutní světovou špičku, zatímco čas naopak míváte pomalejší.
Na papíře to vypadá hezky, skoro jako by mi ta pravidla dělali na míru (smích). Ale papír snese všechno. Nikdo neví, jak si s tím poradí ti rozhodčí a co se vlastně bude dít, takže bych zatím nedělala odvážné závěry.
Dalo by se říct, že se obecně upustilo od těžších skoků i díky tomu, že teď zabírají v celém hodnocení menší část?
To si nemyslím. Bodování se změnilo hlavně kvůli tomu, aby se znovu víc upoutalo na jízdu v boulích, na tu techniku, na které to historicky bylo vždycky postavené. Ale i skoky jdou pořád dopředu. Rozhodčí se snaží těžší skoky výrazněji nadhodnotit. Třeba taková čistá helikoptéra byla dřív hodnocená stejně jako helikoptéra s manévrem, což byla nevýhoda pro mě, protože skáču helikoptéru s roznožkou. A teď za ni najednou dostávám body navíc. To samé u salta. Čisté znamenalo stejné body jako salto s crossem a teď je ten přidaný cross ohodnocený navíc. Je tam snaha, aby nejen holky, ale i kluci přidávali do skoků manévry.
Už loni bylo vyhlášeno, že zejména u žen budou rozhodčí náročnější skoky hodnotit nadstandardně. Vy jste díky zařazovanému saltu mimo osu jedna ze závodnic, kterých by se to mělo týkat. Pociťovala jste v minulé sezóně změnu?
Bohužel k tomu nedošlo. Směřovali to k olympiádě a v Soči bylo najednou stejně všechno jinak. Přišel kvalifikační závod a všem holkám, které skákaly těžký skok, seřezali hodnocení takovým stylem, že jsme vůbec nevěděli, která bije. V druhé kvalifikaci nastalo úplně to samé. Rozhodčí se prostě vrátili k tomu porovnávání s chlapama.
Ale proč?
To nevím. Podle mě jsou různé skupiny rozhodčích, které se na něčem domluví a pak přijedou na závody, kde je dostane na starost nějaký hlavní rozhodčí a ten se snaží ty ostatní tlačit nějakým směrem a v Soči to bylo usměrněné takhle. Letos to zatím na papíře vypadá, že je opravdu snaha o nějakou změnu, ale uvidíme, jak to bude vypadat v praxi.
Vrchol zimy u vás přijde už v lednu na mistrovství světa v rakouském Kreischbergu. Pořád chcete “placku“?
Ráda bych (úsměv). Kvůli financím zatím nevím, jestli pro mě celá sezóna a možná i kariérea neskončí už právě po mistrovství světa. Ale zjistila jsem, že ono občas není na škodu, když člověk konečně vypne a řekne si, že už mu o nic nejde a že může jezdit pro radost. Mně se teď trénuje hrozně dobře, jsem s tím spokojená a zase mě to baví. Takže třeba mě to bude stejně bavit i při těch závodech (smích).
ŠS
Fotogalerie
