Švédsko, nebo Itálie? Na hodnocení kandidatur ZOH 2026 se podílí i Roman Kumpošt
Až budou členové Mezinárodního olympijského výboru v červnu volit pořadatele zimních olympijských her 2026, budou vycházet z podkladů, na jejichž přípravě se podílí také Roman Kumpošt. Místopředseda Českého olympijského výboru pro zahraniční vztahy jako člen hodnotící komise Mezinárodního olympijského výboru navštívil v uplynulých týdnech oba možné pořadatelské státy – Švédsko a Itálii.
„Obě lokality využívají stávající infrastrukturu a minimalizují investice, které jsou s ní spojené. Splňují podmínky programu Mezinárodního olympijského výboru Agenda 2020, jehož cílem je, aby rozpočet olympijských her byl maximálně efektivní a do budoucna udržitelný,“ řekl Roman Kumpošt.
V hodnotící komisi zastupuje Asociaci národních olympijských výborů jako odborník na zimní sporty. Někdejší závodník v severské kombinaci a dlouholetý člen vedení Mezinárodní lyžařské federace FIS a Svazu lyžařů České republiky se tak na plány kandidátů dívá také pohledem sportovců, potřeb jejich realizačních týmů a organizátorů závodů. „V rámci komise probíhá velmi živá komunikace o jednotlivých bodech kandidatur, naše role je aktivní a praktická, reaguje se na názor každého. Já jsem se z pohledu svých znalostí vyjadřoval k lyžařským disciplínám, které jsou mi blízké.“
Obě kandidatury nabízejí v rámci udržitelnosti zajímavá řešení. Itálie, kde by hry měly probíhat zejména v Miláně a Cortině d’Ampezzo, plánuje například části některých olympijských vesnic vystavět pouze dočasně, a to právě v Cortině a dalším lyžařském středisku Livigno.
„Kontejnerové stavby jsou teď trendem a nic jejich uplatnění nebrání v případě, že pro ně bude i následné využití. To Itálie deklaruje v rámci své přistěhovalecké politiky. Co se týká Livigna, tam si část chce převzít město pro svou infrastrukturu do budoucna, protože potřebuje nějaké další objekty a tohle se mu jeví jako ekonomicky nejlepší varianta,“ vysvětlil Kumpošt.
Švédové plánují hry ve Stockholmu, kde tradičně probíhají lyžařské soutěže. Další destinací je Aare, kde v roce 2007 získala sjezdařka Šárka Strachová (za svobodna Záhrobská) zlato ve slalomu a kde se letos uskutečnilo finále Světového poháru v alpském lyžování. Soutěže v ledovém korytě by se však konaly za hranicemi, v Lotyšsku.
„Tohle je jedna z možností, kterou Agenda 2020 nabízí – při pořádání her se mohou spojit dva státy. Švédové v kandidatuře zvolili ledové koryto v lotyšské Siguldě, které patří mezi nejvyužívanější dráhy. Boby, skeleton a saně patří v Lotyšsku mezi hlavní sporty, mají tam maximální podporu a olympijská soutěž by tam měla velký ohlas,“ dodal Kumpošt.
Rozložení zimních her do od sebe výrazně vzdálených míst s sebou přináší výzvy. „Zejména v logistice. Už to nebude tak, že se sportovci najednou rozhodnou, že pojedou podpořit někoho z kolegů. Logistiku bude třeba plánovat a také na to bude třeba všechny dopředu upozorňovat,“ řekl Roman Kumpošt. „Nicméně podstata toho, že ekonomika olympijských her má být ještě efektivnější a udržitelnější, je správná.“
Na druhou stranu varianta pořádání her ve dvou zemích může nabídnout šanci organizovat je i menším státům. „Teď jde jen o to, aby v roce 2026 v rámci infrastruktury a logistiky proběhlo vše tak, jak má. Může to být dobrý signál do budoucna. Vytvoří se vzor, jak by hry mohly vypadat – zejména ty zimní, při kterých jsou vždy potřeba hory, kde nebývá zároveň úplná infrastruktura pro ledové sporty,“ doplnil Kumpošt.
V rámci hodnotícího procesu nyní oba možní pořadatelé zimních olympijských her 2026 doplňují své kandidatury na základě podnětů komise po inspekčních cestách. Na konci května projedná zprávu hodnotící exekutiva Mezinárodního olympijského výboru a 24. června proběhne v Lausanne volba pořadatele zimních olympijských her 2026.
ČOV
