Dnes by oslavil osmdesáté narozeniny Jiří Raška
79 a 72,5 metru. Dva skoky, které před třiapadesáti lety na olympijských hrách v Grenoblu změnily historii českého sportu. Jejich autor, legendární Jiří Raška (70†), by dnes oslavil 80. let.
Nicméně nechybělo mnoho k tomu, aby pohádka o Raškovi (československém skokanovi na lyžích) z dílny Oty Pavla vůbec nevznikla. Jiří začínal jako sjezdař v tehdejším oddíle Spartak Frenštát pod Radhoštěm u trenéra Zdeňka Parmy.
Osud ale chtěl tomu, aby Raška změnil svůj obor. Závratnou rychlost na sjezdovce vyměnil za tu na můstku.
K tomuhle kroku ho dovedli jeho strýc Rudolf Raška a bratranec Zdeněk Bartoš. Raška si rychle skoky zamiloval a jeho vášeň utvrdil první větší úspěch – vítězství v závodě na dnes již neexistujícím můstku v Bílé.
Jeho kariéra následně nabrala rychlý spád. Jako dorostenec se stal svěřencem Josefa Skrbka a poprvé se dostal do nově tvořícího reprezentačního družstva. A dál už tento famózní příběh jistě znáte.
Díky čtvrtému místu na Turné čtyř můstků z roku 1966 odjížděl na olympijské hry do Grenoblu jako jeden z favoritů. Člen vyhlášených Remsa Boys zapsal v prvním kole závodu na středním můstku 79 metrů a vše nasvědčovalo tomu, že rok 1968 se zapíše výraznou stopou do dějin československého sportu.
Tato teze se naplnila o pár okamžiků později. Druhý pokus Jiřího Rašky měřil 72,5 a Československo se mohlo radovat z první zlaté medaile na zimních olympijských hrách v dějinách. To ale nebylo vše, v Grenoblu přidal skokan s kulichem na hlavě do své sbírky i stříbro z velkého můstku.
Československo ovládly skoky na lyžích. Z Rašky se stala modla a jeho příběh každým dnem nabíral na obrátkách. V roce 1969 překonal ve slovinské Planici se svými 164 metry světový rekord v letech na lyžích. O rok později získal na domácím šampionátu ve Vysoký Tatrách stříbro na velkém můstku, kterému přihlíželo neuvěřitelných sto tisíc diváků.
Pak přišel rok 1971, kdy Raška dokázal Turné čtyř můstků ovládnout . Od roku 1974 působil Raška jako trenér a skokan zároveň, přičemž závodil s jednou podmínkou: „Řekl jsem si, že skončím okamžitě, jakmile mě porazí první junior,“ uvedl.
Tak učinil o dva roky později, kdy ho předčil František Novák. Skokanské lyže pověsil Raška na hřebík v roce 1979, kdy se uskutečnil závod veteránů.
Jeho zápis do historie ale neskončil jen u sportovních úspěchů. Jiří Raška přivedl ke skokům například své vnuky – Jana a Jiřího Mazochovi, další vynikající skokany. Kromě toho se podílel na vývoji umělé krytiny Durokryt, kterou byla potažena dopadová stráň můstku ve Frenštátě pod Radhoštěm. Ten se stal ve své době největším můstkem s umělou hmotou na světě.
Jeho vrstevníci mu neřekli jinak než „Franto“. Tuhle přezdívku si Jiří Raška vysloužil od Zdeňka Remsy, podle jehož názoru měl podobný styl chůze jako jiný skokan – František Felix.
A bůhví, zda si tehdy vůbec pomysleli, co „Franta“ pro Česko dokáže. Jiří Raška byl zvolen českým lyžařem století, dne 28. října 2011 pak obdržel od prezidenta Václava Klause Medaili Za Zásluhy. Na jeho počest se skáče Memoriál Jiřího Rašky, v polovině srpna se bude konat jubilejní desátý ročník.
Jiří Raška zemřel po dlouhé nemoci 20. ledna 2012, jeho odkaz je tu však stále s námi.
Fotogalerie
