Hrozně mě těší, že jako tým jsme silnější, libuje si Štěpánka Ptáčková
Po fenomenální Grand Prix ve Frenštátu pod Radhoštěm panovala v českém týmu spokojenost. Do druhého kola se probojovaly hned čtyři závodnice, mezi kterými byla i Štěpánka Ptáčková. Té se povedlo získat jeden bod, přesto našla ve svých výkonech mezery.
Co říkáte na závody v domácím prostředí?
Bylo to naprosto úžasné! Nejenže jsem tu měla rodinu a přátele z Čech, dokonce mě podporovali slovinští fanoušci, protože mám kamarádku ze Slovinska. Takže já jsem si to nesmírně užila. To bylo vyšperkované skvělými skoky Káji Indráčkové, byla jsem z toho celého i trochu emočně rozhozená. I jsem brečela. Moje skoky teda byly špatné, stejně si ale odsud odnáším spoustu zážitků.
Zmínila jste, že nejste se svými skoky spokojena. Proč? Vždyť jste spolu s dalšími třemi Češkami bodovala...
Závod to byl z týmového hlediska skvělý, snad nikdy se nám nestalo, že bychom byly čtyři Češky ve druhém kole. Toho si strašně cením. My jsme na můstku změnily všechno, od dosedání do nájezdů až po dopad. Mně to právě tolik nejde, ale myslím si, že do zimy je ještě spousta času, ve kterém to budu moct zlepšit.
Jaká panuje spokojenost s letními výkony?
Sama za sebe úplně spokojena být nemůžu. Jak říkám, je toho spousta, co musím dopilovat. Hrozně mě těší, že jako tým jsme silnější. Myslím si, že v zimě to bude ještě lepší.
Pokud byste měla vypíchnout váš největší problém, co by to bylo?
Nejvíc mi dělá problém hrana a několik metrů za ní, přibližně deset za odrazovým stolem. Nepřecházím plynule do letové pozice, taktéž odraz nebývá často úplně dokonalý. Někdy to trefím, není to však úplně stoprocentní.
Co vás ještě čeká před zimní sezónou?
FIS Cup v rumunském Râșnově, kde zůstaneme na týdenní soustředění. Následně pojedeme na Kontinentální pohár v norském Lillehammeru, což bude ze závodů vše.
