Malými krůčky se posouváme, ale měli bychom být na tom lépe, ví Rýdl. Na co je pyšný?
Juniorský reprezentant Radek Rýdl má za sebou povedenou sezonu. Premiérově v kariéře bodoval v rámci FIS Cupu, vyzkoušel si také Kontinentální pohár. Kromě toho jako první český skokan od roku 2017 postoupil na juniorském mistrovství světa do druhého kola. Jak se devatenáctiletý závodník liberecké Dukly ohlíží za svými letošními výkony, se dozvíte v našem rozhovoru.
Jak byste zhodnotil vaši sezonu?
Nebylo to úplně strašné. Mým cílem bylo postoupit na MSJ do druhého kola, bodovat v rámci FIS Cupu a zkusit si zaskákat na Kontinentálním poháru. To se mi všechno povedlo, takže zle bych sezonu nehodnotil, nicméně mohlo být lépe. Vždy může být lépe.
Na druhou stranu začátek sezony vám úplně výsledkově nevyšel. Jak to?
Na Alpen Cupu v Seefeldu jsem byl v prvním závodě diskvalifikován, pak jsem skončil 28. Úplně nejhorší to nebylo. FIS Cup v Zakopaném byl pro mě těžký, protože na velkém můstku toho moc naskákáno nemám. Následně jsme měli několik soustředění, pořád jsme někam jezdili, na nedostatek skoků si určitě nemůžeme stěžovat. Nejvíce asi do Szczyrku, kde naše tréninkové jednotky navazovaly na závody. To mi pomohlo, během sezony jsem se dokázal konzistentně zlepšovat.
Vrcholem sezony bylo pro juniorský výběr MSJ ve finském Lahti, kde jste obsadil 28. pozici. Nečekal jste trochu více?
Určitě jsem chtěl víc. Bohužel skoky, které jsem tam předvedl, nevypadaly, že by mohly na lepší umístění stačit. První kolo (26. místo – pozn. red.) bylo slušné, to druhé už nic moc. Mohl jsem být kolem 25. příčky, takhle jsem obsadil až 28. pozici, ale za katastrofu bych to neoznačil.
Nutno dodat, že na FIS Cupu, jenž byl v Lahti takovou generálkou před MSJ, to celkově ze strany českého týmu nebyla žádná sláva. Vy osobně jste skončil 64. a 41. Dá se z tohoto úhlu pohledu brát postup do druhého kola v rámci MSJ jako takový menší úspěch?
To ano. Před tím FIS Cupem jsme neměli moc možnost se adaptovat na nový můstek. Naštěstí následovala týdenní prodleva, díky které jsme mohli v Lahti potrénovat. Mně osobně to pomohlo.
Letos se vám nejvíce zadařilo na FIS Cupu v rakouském Villachu, kde jste dvakrát vybojoval životní 15. příčku. Vnímáte to také jako nejsvětlejší bod své sezony?
Ano, společně s MSJ to patří k výsledkům, na které jsem za tuto sezonu nejpyšnější. Ve Villachu jsem si myslel, že to je můj poslední závod, nečekal jsem, že budu nominován ještě na Kontinentální pohár v Zakopaném. Chtěl jsem si to tedy hlavně užít, předvést skoky, které umím. A ono se to povedlo.
Měl velký vliv na výsledky fakt, že jste do závodů šel s takovým psychickým nastavením?
Myslím si, že určitě. Byli jsme tam super parta, všichni jsme si to chtěli užít a rozloučit se tak se sezonou. Bylo to vidět i na ostatních, ve druhém závodě jsme bodovali hned čtyři Češi (Holík 21., Holub 23. a Šikola 27. – pozn. red.). To se nepovedlo hodně dlouho.
Nemrzelo vás tedy, že jste pak už neměli možnost na tyto výkony navázat? Až na vás, neboť jste byl nominován na Kontinentální pohár.
Jednoznačně. Ale v téhle době je to těžké, kvůli německým vládním opatřením jsme nemohli odcestovat na poslední FIS Cup do Oberhofu. Ale pořád jsme byli rádi za to, co jsme ve Villachu předvedli.
Ve zmíněném polském Zakopaném (HS140) jste si poprvé vyzkoušel „druhou výkonnostní soutěž“, když jste obsadil 64 a 58. pozici. Jak tuhle zkušenost hodnotíte?
Tam to pro mě bylo obtížné, ve startovní listině byla samá známá jména. Prvního, koho jsem tam uviděl, byl Peter Prevc. To jsem si uvědomil, že vlastně jsem na docela velkých závodech. (směje se) Na samotném můstku jsem ovšem nervózní nebyl. Bohužel hodně foukalo, a jak já nemám moc na velkých můstcích naskákáno, tak jsem nebyl schopen předvést skoky, kterými jsem se prezentoval dva týdny předtím v Harrachově.
Během sezony jste se dokázal výsledkově i výkonnostně zlepšit. Jaký největší rozdíl u sebe vidíte?
Spíš bych dokázal říct, co se mi zlepšit nepodařilo. (směje se) Stabilizoval jsem skoky, v závodě jsem někdy předváděl lepší výkony než v trénincích. Jenže mám stále obrovské rezervy v letové fázi.
Všiml jsem si, že se trochu pošťuchujete s Viktor Poláškem…
Máme spolu takový kamarádský vztah, dost se bavíme. Na druhou stranu o sportu moc nemluvíme, hlavně teď, když se mu příliš nedařilo. Nálada na to nebyla. Nicméně toho dokázal mnoho, můj obdiv má obrovský.
U reprezentačního „áčka“ bychom na minulé sezoně příliš pozitiv nenašli, u juniorského výběru ale je vidět, že se malými krůčky posouvá vpřed. Vnímáte to stejně?
Vnímám to. Ale veřejnost to takhle moc nebere, čemuž se nedivím. Zlepšili jsme se, ale měli bychom být na tom lépe a předvádět lepší výsledky.
Za dobu, co nás trénoval Jaroslav Šimek, jsme udělali posun. Nejvíce se to projevilo například u Kryštofa Hausera, který teď na začátku sezony skákal skvěle. Formu si neudržel, ale věřím, že příští rok ukáže velký nadstandard. Má na to, a to platí i pro ostatní kluky. Je jen otázkou času, kdy přijdeme na to, jak náš potenciál přetavit ve výsledky.
Vy letos maturujete. Máte v plánu pokračovat na vysokou školu?
Ano. Vybírám si ze dvou škol, a to z Technické univerzity v Liberci (Sport se zaměřením na zdravý životní styl) a Univerzity Karlovy (Management tělesné výchovy a sportu).
Kdy vám začíná příprava na nadcházející sezonu?
Momentálně trénujeme individuálně, ještě pod Jardou Šimkem. Stále pořádně nevíme, kdo nás bude trénovat, takže začátek společné přípravy vám neřeknu.
Foto: CZECH SKI AND SNOWBOARD / SVAZ LYŽAŘŮ ČR
