Ohlédnutí za skokanskou sezonou, SP mužů: Koudelka zpět v širší špičce, Poláškův osobák i úspěšné Turné
Sezona 2018/19 je minulostí a přinesla českým barvám po ročním trápení opět radost. Zatímco v předchozím olympijském roce bylo vůbec úspěchem projít do druhého kola, v této sezoně byly cíle mnohem vyšší a vesměs se je podařilo naplnit. V mnoha závodech dokonce překonat a moc nechybělo, aby český skok vystoupal poprvé od března 2016 na stupně vítězů.
Nový šéf skokanského úseku, Jakub Janda, deklaroval, že cílem v sezoně 2018/19 není jen pravidelně bodovat, ale nejlépe mít hned dva skokany v elitní třicítce. To se sice nepodařilo vždy, ale v mnoha závodech se skutečně dařilo umísťovat dvěma českým závodníkům na bodech.
Základním stavebním kamenem tohoto úspěchu byl Roman Koudelka, který až do posledního závodu Raw Air Turné, kterým byly lety ve Vikersundu, dokázal bodovat ve všech závodech, do nichž nastoupil.
Výsledkem bylo parádní 14. místo v hodnocení Světového poháru a zisk 523 bodů. Oproti 12 bodů z předchozí sezony neskutečné zmrtvýchvstání. Ale také doklad toho, že se stále dokáže rvát s širší světovou špičkou.
Zpět ve špičce
Pouze třikrát během kariéry vybojoval Koudelka víc bodů a skončil v hodnocení Světového poháru na lepším místě. Čtvrtou nejlepší sezonu v životě sice neokořenil žádným umístěním na stupních vítězů, ale několikrát na „bednu“ útočil. Vystoupat mezi nejlepší se mu však nepodařilo. Naposledy se český skok ze stupňů vítězů radoval v březnu 2016 v polské Malince, kde právě Koudelka dokázal celý závod vyhrát.
Nebýt přitom trochu horšího závěru sezony, mohl na tom být ještě lépe. Koudelkova forma však před mistrovství světa v Seefeldu a po něm klesala, což se projevovalo i na výsledcích. Výkonnost z prvních měsíců to však dokonale vynahradila.
Hned devětkrát se dokázal umístit v nejlepší desítce. Své kvality poprvé ukázal v polovině prosince v Engelbergu, kde skončil devátý. Naposledy pak v březnu na můstku v Oslu, kde obsadil sedmé místo.
Čtyřikrát se dokonce vměstnal do TOP 6. Šestý skončil v Bischofshofenu a ve Val di Fiemme. Útok na stupně vítězů mu těsně nevyšel v Sapporu a Garmisch-Partenkirchenu, kde skončil čtvrtý.
Vrchol na Turné čtyř můstků
Právě v Garmischi započal svou fenomenální jízdu na Turné čtyř můstků, kde Koudelka obsadil konečné páté místo. Tím vyrovnal svůj dosavadní nejlepší výsledek z roku 2012.
Celé Turné zahájil slušným jedenáctým místem v Oberstdorfu, v Garmischi však dal poprvé najevo, že míří za mnohem vyššími příčkami, než pouhou elitní desítkou. Po devátém místě v Innsbrucku, který nepatří ke zrovna oblíbeným můstkům, se mu v Bischofshofenu podařilo vybojovat šesté místo.
Díky tomu vybojoval celkem 1006,3 bodů a v hodnocení Turné prohrál pouze s vítězem všech čtyř závodů Rjojem Kobajašim, dvojicí Němců Stephanem Leyhem a Markusem Eisenbichlerem a Polákem Dawidem Kubackim. Třetí místo Leyheho bylo přitom vzdáleno pouhých 7,8 bodů.
Turné se tolik nepovedlo Viktoru Poláškovi, který skončil na konečném 38. místě. I on ale může být s uplynulou sezonou spokojený.
Osobní rekord českého talentu
Zatímco v sezoně 2017/18 se Poláškovi nepodařilo ani jednou bodovat a na Turné neprošel ani jednou kvalifikací, tento ročník byl mnohem vyvedenější.
Jednadvacetiletý reprezentant pronikl na body celkem v 8 závodech, v dalších končil těsně pod první třicítkou. V součtu vybojoval 54 bodů, což je nové osobní maximum, a v hodnocení Světového poháru obsadil konečné 42. místo.
Na začátku sezony v polské Wisle se mu dokonce podařilo atakovat elitní desítku, za kterou jen těsně zaostal a obsadil skvělé 12. místo. Potvrdil tím formu, kterou si přenesl z letní Grand Prix, kde byl na středním můstku v Rašnově na 13. místě.
Slabší světový šampionát
Co naopak českým reprezentantům příliš nevyšlo, bylo mistrovství světa, které se skákalo v Innsbrucku a Seefeldu. Na velkém můstku v Innsbrucku skončil Koudelka na 22. místě a Polášek na 25. pozici.
Střední můstek v Seefeldu pak přinesl solidní 15. místo Koudelky a 29. místo Filipa Sakaly, který byl po prvním kole dokonce na 6. pozici, ale v kole druhém se mu v těžkých podmínkách nepodařilo předvést slušný skok.
Český tým rozhodně pomýšlel výš, prakticky se však zopakovaly výsledky ze světového šampionátu v Lahti, kde se skákalo v roce 2017. I s vystoupením v Rakousku tak mohou být skokani spokojení, ačkoliv po výsledcích Koudelky ve Světovém poháru celý tým doufal v alespoň jedno umístění v první desítce.
Návrat do druhých kol v týmech
Týmové závody se mohou v uplynulé sezoně hodnotit kladně. Český tým se vrátil do první osmičky, což byl hlavní cíl před začátkem Světového poháru. A potvrdilo se to i na mistrovství světa, kde kvartet Polášek, Vančura, Kožíšek a Koudelka skončil na 8. pozici.
Při lednových závodech v polském Zakopané se dokonce Čechům podařilo obsadit fantastické šesté místo, na kterém se podíleli Polášek, Sakala, Kožíšek a Koudelka. V Lahti a Oslu Češi obsadili 7. pozici. V dalších závodech skončili osmí.
Nevydařily se pouze letecké závody ve Vikersundu a Planici, kde nestartovali Koudelka s Poláškem. V obou případech český tým skončil už po prvním kole.
Celkem do Světového poháru v této sezoně naskočilo 6 českých reprezentantů. Bodovat se podařilo Koudelkovi, Poláškovi, Hlavovi, Kožíškovi a Vančurovi. Ti dohromady posbírali ve Světovém poháru 606 bodů.
V hodnocení národů Česká republika obsadila konečné 8. místo se ziskem 1056 bodů.
Konečné pořadí Světového poháru si můžete ještě jednou připomenout zde.
