Pocházím z města, kde jsou skoky na lyžích celkem populární, hlásí Čestmír Kožíšek
Skokani na lyžích říkají, že pocit letět vzduchem, pro jejich sport tak typický, nejde nahradit. Proto se také hodně z nich těší na tu část sezony, kdy přijdou na řadu mamutí můstky. „Celkově mě baví lety na lyžích, kde si užívám každý skok, který se povede. A chvíli se dá letět,“ říká český reprezentant Čestmír Kožíšek v dalším medailonku. Zároveň prozrazuje, že jeho první let byl hodně narychlo, jelikož před ním lehce nestíhal.
„Byla to pro mě taková rychlovka. Rychle udělat, co je nutné. Zavázat si boty, vzít lyže a jít na to. Ale aspoň jsem nepřemýšlel nad blbostmi a nestrachoval se, co se může stát,“ povídá sympaticky český reprezentant, který měl oblibu k letům určenou již dle svého oblíbeného skokana či vzoru. „Vzhlížel jsem k těm dobrým skokanům. Nyní už koukám spíše na sebe, ale dlouho jsem fandil Norům, konkrétně Romørenovi,“ jmenuje známého skokana, který ukončil kariéru v roce 2014 a jehož osobním maximem bylo 239 metrů.
Někteří skokani říkají, že pro tento sport se stávali v mládí terčem zájmu. U Čestmíra Kožíška to neplatilo. Prvním důvodem byl jeho otec. „Ke skokům mě navedl táta, jelikož dlouhá léta trénoval v Jilemnici.“ Druhý důvod je jasný, v tomto pěti a půl tisícovém městě jsou skoky populární. „V kolektivu, ve kterém jsem se pohyboval, skákalo ze spolužáků třeba pět šest dalších kluků,“ prozrazuje šestadvacetiletý závodník.
Okamžiků z jeho kariéry, na které hodně vzpomíná, je několik. „Celkově mě baví lety na lyžích, kde si užívám každý skok, který se mi povede, a chvíli se dá letět,“ podotýká. Stejně tak nejde určit, jaký je jeho nejoblíbenější můstek. „Mám jich rád více. Naopak není moc těch, které nemám rád. Nic mi extrémně nevadí,“ sděluje Čestmír Kožíšek.
