Čeští sdruženáři poznali na úvod Světového poháru rub i líc úspěchu
Den a noc připomínaly výkony českých reprezentantů v severské kombinaci při startu nového ročníku Světového poháru. Skandinávské turné zahájili ve finském středisku Ruka u Kuusama vynikajícím čtvrtým místem Tomáše Portyka hned v prvním individuálním závodu sezony a lichotivou pátou příčkou štafety. O týden později při trojdílné sérii v Lillehammeru přišlo naopak zklamání, když nezískali ani jediný bod. O své dojmy se podělili na tiskové konferenci 4. prosince v Praze.
Pohled do historie však napoví, že ze Severu, kde kromě formy zpravidla o výsledku rozhoduje i kus štěstí v náročné větrné loterii na skokanském můstku, čeští sdruženáři příliš bodů nikdy nepřivezli. Světový pohár pro ně začal vlastně až při následujících závodech.
Tomáš Portyk: Soupeřem sám sobě
„Přiznám se, že se starty ve Skandinávii mám problémy, protože se mi tam nikdy nedařilo. Věděl jsem, že jsem na tom tentokrát velice dobře, protože jsem v přípravě odtrénoval vše, co jsem měl. Jel jsem tam však bez velkých očekávání a spíše si vše vyzkoušet. V Ruce se mi ale sešlo úplně všechno a čtvrté místo byla nečekaná bomba!“ ohlíží se za vydařenou premiérou ve Finsku nejlepší český reprezentant Tomáš Portyk.
V součtu umístění i za štafetu v Ruce obdržel Portyk od Mezinárodní lyžařské federace ocenění „Sportovec týdne“. Jenže za pár dnů v Lillehammeru už bylo všechno jinak. Ačkoliv v kvalifikaci i zkušebních kolech skákal daleko a v pořadí se držel kolem desítky, v samotných závodech předvedl pouze (pod)průměrné výkony, které nedávaly naději na zlepšení v běžecké části.
„Můstky v Lillehammeru, zejména ten menší, nemám v oblibě a dost se s nimi peru. Když jsem stál na nájezdu, jako by mi v hlavě secvaklo, že jsem byl ve Finsku čtvrtý a že to musím znovu zopakovat. Prostě jsem sám na sebe vyvíjel zbytečný psychický tlak. Je to pro mne určitě ponaučení do dalších závodů. Naštěstí teď má Světový pohár třítýdenní přestávku a pokračuje krátce před Štědrým dnem v Ramsau, což je naopak můj oblíbený můstek. Věřím, že tam opět zaberu a že z toho bude vydařená sezona,“ zdůvodňuje výpadky Tomáš Portyk.
Ondřej Pažout: Dohánění tréninkového manka
Za premiéru v Ruce udělil reprezentační trenér Marek Šablatura Tomáši Portykovi i dalším reprezentantům Lukáši Daňkovi, Ondřeji Pažoutovi a Janu Vytrvalovi, kteří sotva odrostli juniorskému věku, absolutorium. Po Lillehammeru už musel u některých řešit operativně individuální přípravu.
„Tomáš Portyk skákat samozřejmě umí a běh se každému občas nepovede. Určitě se v dalších závodech zlepší – jen si na sebe nesmí nakládat tak vysoká očekávání, neboť přemíra snahy zatěžuje psychiku. U juniorského mistra světa Ondřeje Pažouta jsme věděli, že v běhu to nebude žádná sláva, neboť jeho tréninkové manko po zranění ramene a dvou operacích bylo obrovské. Horší je, že se mu nevedlo na můstku. V oficiálních trénincích i zkušebních kolech se mu celkem dařilo, ale v soutěži se hodně trápil. Dohodli jsme se proto, že do konce roku vynechá Světový pohár a zaměří se na trénink vytrvalosti a skoku,“ říká reprezentační trenér Marek Šablatura.
Na Lillehammer nebude v dobrém vzpomínat ani Jan Vytrval, bronzový medailista z letošního světového šampionátu juniorů, jenž předtím zabojoval v Ruce ve štafetách, kdy se mu podařil i nejlepší skok na Severu. Ve druhém individuálním závodu v Norsku měl totiž v běhu po kolizi s dalšími sdruženáři těžký pád, který se naštěstí kromě bolestivých naraženin obešel bez vážnějšího zranění. „Je na tom určitě výborně běžecky. Ve skoku se snaží, hodně o tom přemýšlí – zdá se mi, že někdy až moc. Zkoušíme nové věci v technice, ale zatím ještě nejsou zažité,“ vysvětluje Marek Šablatura.
Talentem je nepochybně i Lukáš Daněk, jehož v posledních měsících limitují problémy s kolenem. Na body mezi elitními seniory zatím nedosáhl ani on. „Na to, že trénoval omezeně, předvedl v Ruce výborné běhy. Ve štafetě zajel první polovinu svého úseku vůbec nejrychleji ze všech účastníků a ujížděl dokonce Noru Riiberovi za sebou. Bohužel, skokansky se stále trápí. Před sezonou vyměnil značku lyží a dosud si na ně nezvykl,“ uvádí Marek Šablatura.
Miroslav Dvořák: Postupný návrat zpátky
V minulých dnech zahájil pozvolnou přípravu také nejzkušenější český reprezentant Miroslav Dvořák. Kontrolní výtěry už u něj nepotvrdily výskyt zlatého stafylokoka, navíc i prodělaná borelióza není aktivní. Trénink zahájil ve spolupráci s fyzioterapeutkou Johanou Šťastnou a v posilovně s koučem juniorů Martinem Zemanem. Minulý víkend absolvoval v Ramsau první tři skokanské tréninky. Od neděle 9. prosince pojede na přípravu s reprezentačním týmem, poté ho čeká individuální trénink v domácích podmínkách.
České sdruženáře čeká tento týden v Liberci fyzioregenerační blok zaměřený na vnitřní svalstvo a také posilovna. V neděli 9. prosince se vydají na skokanské soustředění pravděpodobně do Ramsau, neboť ve střední Evropě má většina středisek problémy se sněhem.
Světový pohár pokračuje ve dnech 22.-23. prosince právě v Ramsau a pod vedením asistenta Vladimíra Šmída se ho zúčastní trojice Lukáš Daněk, Tomáš Portyk a Jan Vytrval. K dispozici tam budou mít hned tři servismany – Petra Lampu, Miroslava Kopala a Vladimíra Sedláčka. Trenér Marek Šablatura bude naopak dohlížet na individuální přípravu Ondřeje Pažouta.
