Miroslav Dvořák se těší na syna, skokanskou pohodu a úspěch ve Falunu
Tři velká přání má pro nadcházející sezónu nejlepší český sdruženář Miroslav Dvořák: prosadit se opět na stupně ve Světovém poháru, uspět na mistrovství světa ve Falunu a být oporou své partnerce Anně při prosincovém porodu prvorozeného syna. O víkendu se vrátil společně s dalšími reprezentanty ze závěrečné přípravy ve finském středisku Rovaniemi a doma dolaďuje formu před premiérou Světového poháru 29. a 30. listopadu v Kuusamu.
„Očekávání jsou samozřejmě jako před každou začínající sezónou velká a teprve úvodní starty ukáží, jaká je realita. V reprezentaci máme nového trenéra a také systém přípravy byl tentokrát jiný," popisuje sedmadvacetiletý závodník liberecké Dukly. "Počítám s tím, že se letos budu možná pomaleji rozjíždět, ale zato by vrcholná forma měla přijít na světovém šampionátu ve Falunu.“
V čem se pro vás změnila příprava pod vedením nového trenéra Ladislava Rygla?
Víc jsme se v tréninku zaměřili na skoky – to bývala v minulých sezonách občas moje slabina. Projevovala se nestabilita výkonnosti. Teď však mám dobrý pocit a to, jak se mi skokansky dařilo v létě, se podařilo přenést i na sníh. V tréninku ani v testovacích závodech nemám žádné výrazné výpadky a pokud budu skákat i ve Světovém poháru jako teď, budu spokojený.
To by bylo určitě skvělé, protože běžecky patříte mezi světovou špičku! Takže umístění v desítce nejlepších nebo na stupních vítězů jsou reálná?
Jsou to spíše moje přání, ale na druhou stranu jsem v uplynulých dvou sezonách třikrát skončil třetí ve Světovém poháru, tak nemohu být úplně neskromný. Pravdou však je, že letos jsem toho v přípravě až tolik nenaběhal a víc se zaměřoval na skok. Ale právě vydařený skok je základem úspěchu. Kdo dobře zaskáče, zpravidla už ze sebe v běžecké části vydá maximum sil a udrží se vepředu. Naopak stíhačka třetí, čtvrté desítky je vyčerpávající. Věřím, že když skočím, tak už se kousnu.
Jakou cítíte formu před startem Světového poháru?
V Rovaniemi, kousek od polárního kruhu, jsme absolvovali kontrolní závod společně s polskými a ruskými závodníky. Podařilo se mi v něm uspět. Po skoku jsem byl druhý o dvacet vteřin za Rusem Klimovem, ale i když jsem ho předběhl, s během jsem úplně spokojený nebyl. Cítím v něm ještě rezervy, chybí mi najezdit klasické závodní tempo. Jakmile se však sezóna naplno rozběhne, myslím, že se optimální běžecká forma vrátí.
Kuusamo na úvod Světového poháru bývá mnohými závodníky proklínané kvůli náročným klimatickým podmínkám – zejména silnému větru, který tam na velkém můstku snad pokaždé řádí. Jak se těšíte?
No, v Kuusamu je to opravdu velká loterie. Tam o dobrém výsledku rozhoduje především hlava. Je to první závod nové sezóny, panuje mírná nervozita, každý se chce ukázat. A do toho ten hrozný vítr. Na start však půjdu klidný. Letos sázíme na pozvolný nárůst formy – o to důležitější bude její stav v únoru 2015 ve Falunu.
Na tomto mistrovství světa vám asi hodně záleží, souhlasíte?
Ano, tam bych chtěl podat co nejlepší výkony z celé zimy. V minulosti se mi relativně dařilo na začátku Světového poháru, ale když pak přišel světový šampionát ve Val di Fiemme nebo olympijské hry v Soči, tak mi to tam nevyšlo. Vrcholné akce jako by pro mne byly začarované, navíc jsem těsně před nimi onemocněl a pak se trápil. Přitom paradoxně vzhledem k redukované účasti závodníků z jednotlivých zemí zde existuje možnost ´snadnějšího´ úspěchu.
Ještě v tomto roce vás však čeká jiný významný krok – stanete se otcem. Jak se chystáte na tuto roli?
Strašně se těším! Moje partnerka Anička má stanovený termín na 21. prosince a už víme, že to bude kluk. Asi dostane jméno Vojta, protože dalšího Miroslava v rodině po mně a tátovi už bychom asi nezkousli. Určitě chci být u porodu. O víkendu 20. – 21. prosince se zrovna jede Světový pohár v Ramsau, tak už jsem trenérovi hlásil, že se ho asi nezúčastním a ať si za mě hledá náhradu.
VZ
