Rád bych se inspiroval francouzským týmem, říká nový reprezentační kouč Zeman
Reprezentační výběr sdruženářů vstoupil do letní přípravy s novým trenérským vedením. Na post hlavního kouče se přesunul od juniorů třicetiletý Martin Zeman, jenž v rozhovoru hodnotí úvodní tři měsíce s týmem a vyhlíží premiérové závody letní Grand Prix.
Co znamená pro vaši kariéru přesun z kouče juniorského výběru na pozici hlavního trenéra reprezentace?
Určitě to je to velký posun. Nečekal jsem to. Když mi tuto funkci vedení úseku nabídlo, říkal jsem si, že jsem na to stále ještě mladý. Potom jsem se ale bavil se sportovním ředitelem Tomášem Slavíkem a ten mi říkal, že bych k tomu stejně jednou dospěl. Jestli by to bylo teď nebo za dva roky, na tom už nezáleží. Je to meta, které by chtěl dosáhnout každý trenér. Moc si toho vážím.
V této roli se už nacházíte přibližně tři měsíce. Jaké jsou největší rozdíly mezi prací s juniory a dospělými?
Největší rozdíl je asi v tom, že starší kluci už mají něco zažito a mají také své názory. Už to není z mé strany tak direktivní, jako tomu bylo u těch mladších. Tady je to samozřejmě o komunikaci s kluky, jsou starší, mají své pocity založené na zkušenostech. Snažím se je více vnímat individuálně.
Na soustředěních spolu trénují junioři i dospělí. Jak tato spolupráce probíhá?
Navázali jsme na spolupráci z minulých let. Byli jsme domluveni, že jsme na nějaké kempy jezdili dohromady, anebo jsme brali dva nebo tři nejlepší juniory do reprezentačního družstva s sebou. Aby byl tlak na starší kluky, musí vědět, že tu v reprezentaci nejsou sami. A mladší kluci se zase přiučili něco od těch starších. V tomhle jsme chtěli pokračovat. Není to ovšem tak, že by jezdili pravidelně pořád ti stejní junioři. Musí si to svými výkony a přístupem zasloužit.
Jaká v současnosti panuje mezi reprezentanty atmosféra?
Na atmosféru si nemůžu stěžovat. Myslím si, že jak pro mě, tak i pro sportovce to byl nový impuls. Máme tu i takové otřepané klišé – nové koště dobře mete. Po sedmi letech na sebe byli závodníci a trenéři zvyklí. Tím, že se něco změnilo, kluci jsou samozřejmě soustředěnější než obvykle.
Podstatná část letní přípravy je už za vámi. Co máte vše za sebou a co vás ještě čeká?
Nyní budeme končit jednu fázi přípravy a koncem srpna nás čekají závody letní Grand Prix. Vlastně každý měsíc jsme společně absolvovali jeden až dva kempy v zahraničí, navíc jsme trénovali i na liberecké Dukle, jelikož se kluci nacházejí v dojezdové vzdálenosti od Liberce. Kempy a tréninky jsme splnili všechny, co jsme chtěli, a bylo jich relativně dost. Teď nám tedy skončí ta první testovací fáze a před zimou máme ještě relativně dost času potrénovat a připravit se.
Je něco, na co se zvlášť soustředíte?
Například technice na můstku se věnujeme už každému individuálně, záleží, s čím má kdo jaké problémy. Ten základ jsme předali v prvních dvou měsících a teď už má každý něco zažitého, jedeme ve svém režimu a upravujeme individuálně na každého jednotlivce.
Jaké cíle jste si před SGP v Oberwiesenthalu a Oberstdorfu vytyčili?
Očekávání na umístění zatím nemáme, hlavní je, aby kluci předváděli to, co v tréninku. Aby šla vidět stopa za tréninkovým procesem. Výsledky teď nechci klást, každý tam přeci jen pojede z jiné fáze přípravy. Někdo jede z plné přípravy a někdo má týden před závody dovolenou. Když se umístí dobře, nemůžeme to automaticky brát jako měřítko, že to bude dobré i v zimě.
Byl bych rád, kdyby si kluci na můstek přenesli jednotlivé tréninkové aspekty. V běhu jsme ještě neměli tolik testovacích tréninků, abychom si ověřili kondici. Závody nás spíše otestují a uvidíme, jak na tom jsme.
Zimní sezona je ještě daleko, ale máte už nějakou představu, s čím byste byl spokojený?
Určitě chci, aby byli lepší než loni, aby kluci měli v každém závodě o co bojovat. Občas to u nich sklouzlo k tomu, že už po skokanské části byli mimo a neměli vlastně o co závodit. Budeme chtít, abychom se v každém závodě snažili bodovat, nebo minimálně o to bojovali. U jednotlivců bych byl velmi spokojený, kdyby se prezentovali dobrými výsledky, třeba několikrát nakoukli do patnáctky.
Kde vidíte reprezentační tým za pár let? Máte nějaký bod, ke kterému byste se chtěl přiblížit?
Rád bych se inspiroval francouzským týmem, u kterého si myslím, že je personálním obsazením podobně velký jako ten náš. Letošní sezonu měli výbornou. Neřeknu, že patřili mezi tři nejlepší národy, ale minimálně o to na mistrovství světa v Planici bojovali. Byli v závodě plnohodnotným účastníkem v boji o medaile, takže tam bych se určitě třeba ve výhledu tří let snažil dostat.
