Trenér Vladimír Šmíd o letní mezinárodní premiéře i novince v měření rozkroku
První mezinárodní akci má za sebou se svými svěřenci nový trenér reprezentačního družstva v severské kombinaci Vladimír Šmíd (na snímku s Miroslavem Dvořákem při relaxaci v bazénu v Oberwiesenthalu). Jak hodnotí výkony českých sdruženářů na Letní Grand Prix a jak bude probíhat jejich další příprava na zimní sezonu?
Začneme tím pozitivním – s výkony i umístěním Tomáše Portyka asi panuje absolutní spokojenost, souhlasíte?
S Tomášem jsem opravdu maximálně spokojený. Nejenže na všech můstcích skákal stabilně na vysoké úrovni a končil v TOP desítce, ale dokázal s nejlepšími závodníky držet kol prakticky až dokonce i v běhu. Kondičně vydržel pět těžkých závodů během pouhých osmi dnů. A ačkoliv nelze úplně srovnávat techniku běhu na kolečkových lyžích s klasickými lyžemi, je to důkaz, že výkonnostně jde nahoru, a současně i velký příslib.
Zato většina vystoupení indisponovaného Miroslava Dvořáka asi u fanoušků vyvolala přinejmenším rozpaky...
Na Mirkovi se podepsaly zdravotní problémy, nebyl ve své kůži. Moudřejší budeme až po jeho celkovém vyšetření. Je však jednoznačně velice dobře připravený, což nám ukázaly také testy a v úvodním závodu Letní Grand Prix v Oberwiesenthalu i jeho třetí nejlepší čas. Pak však začal pociťovat slabost a chyběla mu síla. Nepohoda se vzápětí promítla i do skoků, v nichž se předtím téměř vyrovnal Portykovi, a samozřejmě i do běhu.
Třetím účastníkem série byl mladík Ondřej Pažout – jak velká to pro něj byla škola?
Ondrovi je teprve šestnáct let a sbíral své první zkušenosti na závodech se špičkovými seniory. Kdyby neonemocněl před startem Letní Grand Prix Petr Kutal, tak by dostal příležitost i v zahajovacím sprintu dvojic. Ondra se ukázal jako velice solidní skokan, v běžecké části je to zatím logicky ještě slabší.
Letní Grand Prix už také přinesla změny týkající se nových skokanských pravidel. Jak se s nimi vaši svěřenci vyrovnali?
Zvládli je bez problémů – několik diskvalifikací však postihlo reprezentanty jiných zemí. Je dobře, že už se s novinkami kluci seznámili a vyzkoušeli si je v praxi. V zimě jako když to najdou. Hlavní změnou je, že závodníkům se na můstku změří výška rozkroku při nájezdu a ta musí zůstat v sezoně stejná. Navíc se už poté před samotným skokem nesmí vůbec dotknout rukama kombinézy. Je to velice přísné opatření, protože někdy je hodně náročné bez dotyku dojít na nájezdovou lavičku, ale současně jde o opatření ke zvýšení regulérnosti závodů. Někteří závodníci totiž měli kombinézy šité tak, že se daly při kontrole šikovně vyhrnout, a když se poté zase stáhly dolů, byly třeba i o 10 centimetrů delší a jejich plocha se tak při skoku zvětšila, což je zvýhodňovalo. O některých týmech se říkalo, že na tom mají postavenou dokonce taktiku... Někteří závodníci si však teď musejí odpustit různé rituály, při nichž se před skokem poplácávali do nohou a bušili pěstmi do hrudi.
Jak bude probíhat další fáze přípravy na zimu?
Druhý zářijový týden mají závodníci na programu individuální přípravu doma – zaměří ho na objemovou trénink a sílu. V pátek 18. září cestujeme na pět dnů na můstek do rakouského střediska Tschagguns/Stamms a 28. září nás v Liberci čeká mistrovství České republiky v letní severské kombinaci.
