Ester Ledecká další světový titul nepřidala. V paralelním obřím slalomu skončila pátá
Čtvrtfinále bylo tentokrát konečnou pro včerejší mistryni světa Ester Ledeckou. Stopku na cestě za další medailí vystavila české závodnici Švýcarka Julie Zoggová. Paralelní obří slalom vyhrála domácí Claudia Rieglerová před Ruskou Alenou Zavarzinovou a Japonkou Tomokou Takeučiovou.
Novopečená mistryně světa ve slalomu vstoupila do rychlejší z alpských disciplín znovu skvělě, dokonce ještě lépe než při včerejší cestě za zlatem. První kvalifikační jízdou Ledecká zostudila zbytek startovního pole, když byla o téměř vteřinu rychlejší než průběžně druhá olympijská vítězka ze Soči Švýcarka Kummerová. V další jízdě potkaly českou reprezentantku drobné problémy, přesto v součtu časů kvalifikaci ovládla a do odpoledních vyřazovacích bojů nastupovala s jedničkou na hrudi, která jí zajišťovala absolutní svobodu při volbě tratě v každé z rozjížděk.
Tuto výhodu mohla devatenáctiletá Češka využít bohužel jen dvakrát. Poprvé v osmifinále proti Němce Karstensové, kterou porazila rozdílem třídy. Podruhé ve čtvrtfinálové jízdě proti Švýcarce Zoggové. V horní části tratě však Ledecká udělala osudovou chybu, ztratila rychlost a soupeřku už nedohnala. „Úplně si nevybavuju, co se mi tam stalo. Možná mi to nějak odskočilo, bylo to na heel side,“ popisovala po závodě. Na překvapivém zaváhání se mohl podepsat stav sjezdovky, rozbité po osmifinále mužů, i proměnlivé počasí. „Bylo trošku nepříjemné, že byla chvíli mlha, chvíli posněhávalo, bylo trošku špatně vidět pod nohy, ale všechny holky to měly stejné,“ věděla Ledecká.
Vyřazení před branami semifinálové čtyřky jí v kombinaci s vyhranou kvalifikací vyneslo konečnou pátou příčku. „Určitě nejsem zklamaná. S kým jsem jela, tak to byly buď mistryně světa nebo olympijské vítězky, špička je strašně vyrovnaná, všechny holky jezdily skvěle a já jsem za to páté místo strašně ráda,“ ujišťovala s úsměvem. „Já nejsem stroj, to se prostě stane. Chyby se stávají. Ve sportu je to úplně normální, zvlášť v takovémhle. Pokud budu zdravá, snad mám před sebou spoustu let. Což doufám budu. Je škoda té chyby, ale myslím, že výsledek je dobrej,“ dodala.
Obří slalom na mistrovství světa byl jejím prvním závodem v této disciplíně v letošní sezóně. „Bylo to poprvé, co jsem se mohla s holkami ze špičky porovnat, takže jsem ráda, jak to dopadlo, vykládala. „Teď vím, že kontakt se špičkou snad držím, opravdu jsem ještě v juniorských letech, zatímco tohle jsou holky, které mají spoustu zkušeností a jsou fakt dobré,“ porovnávala, jako by zapomínala na loňské obřákové vítězství ve Světovém poháru v Rogle a fakt, že i ve svých devatenácti už se k absolutní elitě může směle řadit také.
Vyřazení ve čtrvfinále ji možná mrzí, už večer ale dostane náplast v podobě zlaté medaile za vítězství ve včerejším slalomu. Poprvé bude na letošním šampionátu hrát česká hymna. „To je určitě strašná pocta, když stojíte na nejvyšším stupni a slyšíte hymnu své země, moc se těším,“ rozzářila se bezstarostná holka s prknem. „Je to tady hrozně příjemné. Musím poděkovat i všem do Česka, zdravím je a doufám, že jim budu dělat radost i dál,“ vzkázala všem fanouškům Ester Ledecká.
Vítej v klubu, slyšela Ledecká po paralelním slalomu od svého dědečka a hokejového mistra světa Jana Klapáče
Postával v cíli a nervózně podupával. S každým dalším postupem svojí vnučky v něm sílilo napětí, mířila za titulem mistryně světa. I on jeden má. V roce 1972 byl členem zlatého hokejového družstva na mistrovství světa v Praze.
Pane Klapáči, jakou máte radost z titulu své vnučky?
Pochopitelně jsem jí to hrozně přál. Když vidím, s jakým zaujetím trénuje, jak poctivě k tomu přistupuje a na úkor osobního času si přidává navíc, tak myslím, že si ten titul zasloužila. Muselo to přijít, výsledky měla, tak jsem rád, že to přišlo zrovna na mistrovství světa.
Bylo to první velké vítězství Ester, které jste sledoval přímo na místě?
Pokud můžeme, na závody jezdíme. Na olympiádě jsem nebyl, takže tohle je největší akce kromě Světového poháru, to jsem byl, když zvítězila.
Jak jste ten závod prožíval?
Čekal jsem, že ta finálová jízda bude zajímavější, trochu mě překvapilo, že přijela do cíle sama, ale tak to ve sportu chodí. Jeden vyhraje, druhý prohraje. Ale byl jsem hrozně spokojený a přál jsem jí to.
Vzpomínal jste u toho na svá vítězství? Na svůj titul z mistrovství světa?
To víte, že vzpomínal. Byla to krásná doba, byl to teamwork a to prostředí v Praze po té okupaci v uvozovkách, ten národ tím hrozně žil. Když si vzpomenu, jak všichni zpívali hymnu a byla tam i moje dcera, byl to úžasný zážitek.
Sledoval jste i obří slalom, ve kterém Ester vypadla ve čtvrtfinále. Mrzelo vás to?
Čekal jsem, že jí to nepotká. Ale po těch mužích je to rozryté, to je neštěští, jsou tam veliká koryta. Když jí to ujede, na tomhle sněhu to zvládá, ale to taky patří ke sportu.
ŠS
Foto: Přemek Vida/czechsnowboarding.cz
