Tečku za snowboardovým MSJ ve Špindlerově Mlýně udělalo finále Big Airu
FIS Mistrovství světa juniorů ve freestyle snowboardingu zažilo finálové jízdy mužů i žen v disciplínách Slopestyle a Big Air. Bohužel nikdo z našich jezdců se neprobojoval z kvalifikace do semifinále a tak si diváci ve skiareálu Svatý Petr nebo u obrazovek ČT4 Sport mohli vychutnat dravé jízdy nastupující snowboardové generace z USA, Japonska či Nového Zélandu a Austrálie.
V pátek se jelo semifinále a finále v disciplíně Slopestyle, kde si mezi kluky nejlépe vedl Američan Chris Corning, který se tak stal juniorským mistrem světa a o týden dříve zde vyhrál také závod profesionálů Audi Snowjam 2017. Chris jel navíc s nalomenou kůstkou v kotníku a pro svou jízdu si vybral triky, kde nemusí dopadat tolik na zraněnou nohu. O to víc je jeho vítězství v obou závodech fenomenální.
Mezi děvčaty kralovala v obou disciplínách Australanka Tess Coadyová, která ve Špindlerově Mlýně nenašla mezi juniory přemožitelku. Nejdříve skončila o týden dříve šestá v závodě profesionálů Audi Snowjam 2017, v pátek pak vyhrála na MS juniorů v disciplíně Slopestyle a v sobotu také disciplínu Big Air „Vůbec jsem takový úspěch nečekala, dvě zlaté medaile za sebou, jsem moc šťastná. V poslední jízdě jsem chtěla ještě předvést lepší skok, ale málo jsem se odrazila. Moc se těším na další rok,“ řekla po závodě Tess Coadyová.
Mezi muži předváděli nejlepší skoky japonští letci, kteří se předháněli v náročnosti triků a přítomní diváci je dokázali patřičně ocenit. Nejlépe si vedl Yuri Okubo, který se stal juniorským mistrem světa v Big Air. „Jsem moc šťastný a spokojený se všemi jízdami, které jsem zde zajel. Chtěl bych také poděkovat celému našemu teamu za skvělou podporu a přípravu. Moc se těším na další sezonu,“ řekl po závodě vítěz Yuri Okubo. Nejlepší jízdu z našich jezdců předvedl Ladislav Hrstka ve slopestyle, ale bohužel skončil v kvalifikaci těsně pod postupovou příčkou.
„Naši junioři zajeli maximum, snažili se předvést nejlepší jízdy, bohužel konkurence je v dnešní době ohromná a v naší zemi je přístup ke snowboardingu nulový, kromě podpory Svazu lyžařů, která je pro nás důležitá. Přestože jsme v posledním desetiletí získali medaile na olympiádě, křišťálové glóby a spoustu dalších velkých úspěchů, tak slíbené peníze na tréninkové centrum pro mládež nedorazily a nemáme za co s mládeží pracovat. Což je v tuto chvíli zásadní, protože věková hranice na Světových pohárech se opět snížila, viděli jsme to například na Audi Snowjamu, který vyhrál sedmnáctiletý kluk. Potřebujeme systém fungování s mládeží od 12ti let a ne začínat v 15ti, kdy ve světě jsou již v tomto věku hotový jezdci“ řekl po mistrovství Martin Černík, hlavní trenér české snowboardové reprezentace.
Jeho slova doplnil další trenér naší reprezentace Přemysl Vida: „Nemáme generaci, která by byla silná, my jsme pracovali s generací 10 let zpátky a dnes už všichni jezdí v dospělé kategorii. Mezi juniory dnes nemáme takovou sílu, jako jsme mívali dříve. Je to vidět na světových šampionátech, kde se naši junioři nedokážou probojovat do semifinále. Je třeba podchytit tu mladou generaci a začít s ní zase intenzivně pracovat. Pokud se na to dneska podíváme tak juniorský věk je ve freestyle posunutý na hranici 18ti let, což v ostatních snowboardových disciplínách je až 21 let. Takže začátek vrcholového snowboardingu je posunutý na daleko dříve, ve 14ti či 15ti letech jsou ty kluci schopni jezdit Světový pohár a předvádět velké rotace a triky. Všechno to vyplývá z toho, jak se ty země posunuly, co se týká tréninku. Nám by obrovsky pomohlo, kdyby se u nás podařilo vybudovat tréninkové centrum, které jsme byli teď vyzkoušet v Japonsku, nebo které nyní postavili také na Slovensku a je to vidět i na ježdění slovenských jezdců, konkrétně pak Sama Jaroše, který je schopen jezdit semifinále jak v Big Air tak ve slopestyle a dostal se zde i do finále. Dnes jsou trochu dál, ale věřím, že se nám podaří vybudovat podobné centrum u nás, abychom tu další generaci měli opět na vrcholu a děti měli kde u nás jezdit a trénovat, protože trávit sezonu v alpách či Americe je strašně ekonomicky náročné a je třeba mít centrum u nás doma.“
