Díry, lavory a boule. Tak vypadá dějiště třetího podniku Světového poháru v lyžování na trávě
Těžkou trať a několik novinek si pro travní lyžaře připravili rakouští pořadatelé letošního třetího podniku Světového poháru. Až do neděle se v Kaprunu bude závodit v Super G, superkombinaci a obřím slalomu a Češi budou opět útočit na nejvyšší příčky.
Rakouští pořadatelé si potrpí na originalitu, a tak víc než kdekoliv jinde sedí na Kaprun slovo „neobvyklé“. Oproti běžným víkendovým závodům bude například podnik v Rakousku třídenní. „Při FIS závodech se obvykle všechno stihne ve dvou dnech. Ve svěťáku je to ale výjimečné, protože tam se podle pravidel nesmí jet dvojzávod v jeden den,“ vysvětluje trenér české reprezentace Dan Mačát.
Start pátečního Super G byl navíc naplánovaný až na osmnáctou hodinu. „Takhle pozdní starty taky nejsou běžné, naštěstí je v létě touhle dobou ještě světlo, za tmy by to bylo horší,“ směje se Mačát. „Kdysi už jsme jeli nějaké slalomy pod umělým osvětlením, ale nebylo to nic moc. Díky tomu, že je ta podložka tmavá, nejsou tyče ani v dobrém osvětlení vidět tak jako třeba na sněhu.“
Česká parta během slavnostního zahájení
Stejně jako loni, i tentokrát dorazili Češi pod ledovec Kitzsteinhorn v hojném počtu. Za tři roky bude totiž Kaprun hostit mistrovství světa. „Samozřejmě se sem snažíme vozit co nejvíc lidí včetně juniorů, aby si tu trať ozkoušeli,“ říká Mačát. „Pro mě to mistrovství světa už asi neplatí,“ přidává se se smíchem dlouholetý český lídr Jan Němec, kterému tou dobou bude jedenačtyřicet. I když kdo ví? Třeba zatouží svou už tak úctyhodnou sbírku titulů mistra světa ještě rozšířit.
Sjezdovka v lyžařském areálu Maiskögel navíc českým travařům dokonale sedí. „Dařilo se nám tu už na loňském svěťáku, takže bych řekl, že nám tenhle kopec opravdu vyhovuje. Nemáme s ním žádný problém,“ pochvaluje si kouč Mačát i přes to, že kaprunská trať patří v celém seriálu k těm nejtěžším. „Je jednoznačně nejdelší. Povrch je navíc hodně členitý, není běžné, že by na trati byly takové boule. Naštěstí nejsou nebezpečné, jde spíš o takové plynulé nerovnosti, které tu jízdu naopak zpestřují, hlavně divákům.“
„Třeba v Marbachu je to ještě členitější, ale jinak Kaprun v kalendáři opravdu patří k těm těžším tratím. Jsou tam všude vlny a na závodní poměry dost vysoká tráva. Sem tam je i nějaký hrb, člověk to musí mít perfektně prohlídnuté. Ale to je prostě svěťák. Musí se jet naplno, ať je povrch, jaký chce, nemůžeme někde odpočívat,“ je si vědom vítěz čtyřiapadesáti závodů Světového poháru Jan Němec.
Na páté kariérní vítězství bude útočit i Martin Štěpánek. „Ona je to hezká trať, letos trochu měkčí, takže není tak rychlá. Hezké je na ní to, že je pestřejší, takže je to zase trochu jiné a hlavně má délku,“ oceňuje.
Mezi ženami je velkou favoritkou sedmnáctiletá Adéla Kettnerová. Ta si loni z Kaprunu odvezla první a druhé místo. „Letos je trať určitě lepší, protože je tu mnohem víc trávy a není to tak prašné. Malinko se změnily některé části, třeba cesta, která vede napříč sjezdovkou. Loni jsem tam zlomila lyži a letos je cesta upravená, že neskáče a není do pravého úhlu. Zase se pod ní ale udělaly takové díry a lavory, takže to kope. Člověk musí mít měkké nohy.“
O tom by mohla vyprávět třeba Nikola Gergelyová, která hned první trénink zakončila krkolomným pádem. „Je tam taková díra, která mě překvapila. Jenže mě rozkope úplně všecko,“ krčí smířlivě rameny. „Jó, to je tak, když má někdo tvrdý nohy,“ popichuje svou týmovou kolegyni se škodolibým smíchem Adéla Kettnerová.
Dobrá nálada v českém týmu nechybí a není pochyb, že ji do neděle ještě vylepší další vynikající výsledky.
ŠS