„Málem jsem zabil Bodeho holku,“ litoval po zpackaném slalomu Ondřej Bank
Po nevydařeném superkombinačním slalomu, který odvál medailové naděje, přemohly Ondru Banka emoce a jeho odhozená hůlka jen těsně minula manželku legendárního Bodeho Millera. Český lyžař sahal po životním úspěchu, druhou příčku ze sjezdu ale neudržel a propadl se o pět míst.
„Motá se ve mně všechno dohromady. Sedmé místo je pěkné, ale… Nevím, jakou větší šanci si mám vytvořit. Holt je to sport a lyžování je prostě takové,“ smutně krčil rameny třiatřicetiletý závodník liberecké Dukly.
Ondro, co tě z té průběžné druhé příčky sundalo?
Mně slalom tenhle týden moc nešel. Byl hrozně těžký, záludný. Nebyl jsem schopný se tam poskládat do nějakého rytmu. To byl ten problém. Nebylo to tím, že bych to šetřil, nebo že bych se bál o medaili, která tam brutálně visela ve vzduchu.
Takže psychika takovou roli nehrála?
Samozřejmě, že mě atmosféra pohltila, baví mě to. Zároveň jsem si nevěřil tak jako na ten downhill. Tam jsem věděl, co mám dělat a že když to udělám, budu rychlý. Na slalomovém startu byl navíc tlak z toho momentu, líp rozjeté to být nemohlo. Ale spíš jsem řešil ten slalom, tam je moje forma tak týden špatná. Čtrnáct dní zpátky jsem jezdil v pohodě na zlatou, ale teď mi to tady nešlo. Necítil jsem lyže.
V zápalu vzteku jsi v cíli zahodil hůlku, což u tebe není obvyklé..
A málem zabil Bodeho holku, naštěstí to letělo kolem. Chytlo se mi to za palec a vylítlo to nahoru. Hned jsem se šel omluvit. Bylo dobrý, že jsem hnedka přestal být naštvaný a začal jsem se stydět. Mně někdo říkal, že si mám ulevit, tak jsem si ulevil. Jenže já to neumím si ulevovat. Takže jsem to mrsknul po lidech. Blbý, no…
Je podle tebe sport spravedlivý?
Cítil jsem tam takovou nedokončenou kapitolu. Že jsem v lyžování neukázal, co jsem měl ukázat. No.. tak to tam pořád je.
Jak dlouho vydržíš na dokončení té kapitoly čekat?
Vydržím to tak dlouho, dokud mě to bude bavit. Já jsem rád. Sedmé místo je super, kdyby mi to někdo řekl ráno, byl bych spokojený. Jasně, byl jsem sedmej. Ale zase půl dne se mě tady kluci báli, chodili kolem mě, zdravili mě. Zase jsem byl jejich kámoš.
