Blížím se vrcholu. Pro úspěch udělám maximum, říká Kryštof Krýzl
Přesně před rokem v této době nebyl zrovna dobře naladěn. Přípravu a následně i celou sezonu poznamenalo zranění kotníku, kvůli kterému uplynulá zima nevyšla úplně podle představ. Tentokrát je Kryštof Krýzl plný pozitivní energie načerpané v kvalitní přípravě a netrpělivě už vyhlíží začátek Světového poháru.
Během minulé sezony jste se potýkal s několika zraněními. Jak moc ji zdravotní problémy ovlivnily?
Nejprve jsem si v létě při tenisu s trenérem Tomášem Bankem přivodil komplikovaný výron v kotníku. Škoda, že jsem to nemohl dohrát, byl to docela napínavý zápas. (smích) Přišel jsem kvůli tomu o velkou část přípravy, dva měsíce jsem se vůbec nepostavil na lyže. Začátkem roku jsem si zase při závodě zlomil žebro, které mě limitovalo hlavně na mistrovství světa.
Nakonec se ale rozhodně nedá říct, že to ve vašem podání byla neúspěšná sezona…
Ve třech závodech Světového poháru jsem skončil v top 15, s tím spokojený samozřejmě jsem. Ale čekal jsem asi víc. Hlavně mistrovství světa se mi ve třech disciplínách vůbec nepovedlo. Říkalo se, že se na tom podepsalo zlomené žebro, ale já si myslím, že to byla spíš hlava a nedostatek energie.
Na jaře jste navíc musel absolvovat operaci menisku. Jak to u vás aktuálně po zdravotní stránce vypadá?
Teď už se cítím fit, i když koleno občas trochu cítím. V přípravě se proto snažím zmenšit rizika a v rámci tréninku nevyhledávám například bojové sporty.
S tréninkem jste začal už v červnu, vydal jste se za sněhem i na Nový Zéland a dokonce vyhrál celkové hodnocení Australsko-novozélandského poháru. Jak dosavadní přípravu hodnotíte?
Bylo to velice užitečné. Na Zéland jsem sice nakonec cestoval bez svého nemocného trenéra jen se servismanem, a všechno jsem si tak musel vyřizovat sám, ale obecně z pobytu jsem byl doslova nadšený. Za vítězství v tamním poháru jsem samozřejmě rád, sešla se tam dost velká konkurence. V porovnání s loňským podzimem se cítím mnohem lépe, jsem o krok napřed.
Měl jste tam možnost spolupracovat s řadou špičkových zahraničních lyžařů. Můžete porovnat celkové podmínky u nás s těmi, které se dostávají závodníkům například z alpských zemí?
Přínosem nebyly pouze tréninky, ale třeba i debaty ohledně vývoje lyží. Když srovnám podmínky nejlepších lyžařů s námi českými reprezentanty, tak je to ohromný rozdíl. Oni se můžou soustředit pouze na samotné lyžování, nemusí se starat o nic jiného. Finančně je to úplně někde jinde, já bych například bez svých partnerů tuto přípravu ani nemohl absolvovat.
Po konci kariéry Ondry Banka jste českou sjezdařskou jedničkou. Jak jste tuto roli přijal?
Myslím, že už mám věk na to, aby mé cíle byly ty nejvyšší možné a abych se pokusil navázat právě na Ondru Banka nebo Honzu Hudce. Blížím se svému vrcholu, a proto bych měl už v nadcházející sezoně zužitkovat své dosavadní zkušenosti. Chci se poprat o ty nejvyšší příčky a v zimě pro to udělám maximum.
