Hlava chce pokračovat, teď už jen čekám, co na to tělo, říká směrem ke své další kariéře sjezdař Bank
Když před necelými čtyřmi měsíci sledoval celý svět jeho dramatický pád při kombinačním sjezdu na šampionátu v Beaver Creeku, málokoho by napadlo, jak tuhý má tenhle čtyřiatřicetiletý lyžař z Moravy kořínek. Teď stojí Ondřej Bank znovu na prahu letní přípravy, odhodlaný v lyžařské kariéře ještě alespoň jednu sezónu pokračovat. Pochroumané tělo pohání nenapravitelné sjezdařské srdce.
Jak se cítíte?
Dobrý, berle už si ani nepamatuju, odložil jsem je už před několika týdny. Teď mám režim kolo-voda a za necelé dva týdny mě čeká kontrolní rezonance. A pak by to mělo být už všechno v pohodě (úsměv).
Co směrem k dalšímu působení na lyžařských svazích říká vaše hlava?
Ta říká různé věci, tam toho lítá.. (smích). Asi chce lyžovat, teď aktuálně mi říká, že se nudím. Čekám, co kontroly a jestli náhodou nebude trvat další dva měsíce, než mi skončí ten osekaný režim plavání a kola. Ale pokud by vše probíhalo standardně a hojil bych se tak, jak mám, tak chci pokračovat. Celý tým čeká, až dám pokyn, že jedeme lyžovat.
Kdy ho dostane?
To bych taky rád věděl. Ale myslím, že bych třeba za měsíc mohl na sníh, což bude ta hlavní zkouška, jak bude tělo reagovat na lyžování, hlavně koleno a kotník. Když nic z toho reagovat nebude, tak prima.
Po vydařené olympijské sezóně měl celý váš tým lepší finanční zajištění. Přineslo to do něj větší pohodu?
Rozhodně. Třeba servisák mi už tři roky říká, že končí, on je inženýr telekomunkací a rád by dělal něco jiného. Ale teď mi znovu řekl, že ještě zůstane, což je pro mě další motivace. S nikým jiným bych do toho nešel. Ta pohoda v týmu je prostě taková, že se fakt všichni těšíme.
S týmem tedy můžete počítat, co sponzoři?
Sponzoři jsou spokojení. Jak už to tak bývá, krev prostě prodává líp než olympijské hry. Ten dosah a odezva veřejnosti po pádu na mistrovství světa jsou srovnatelné s olympiádou, ne-li větší. Už po té loňské zimě došlo k masivní změně, co se týče zájmu, ale letos je to znát ještě dvojnásobně nebo trojnásobně. Zájem sponzorů taky trvá. Většinou jsou to kamarádi, ze kterých čiší taková ta energie, kterou mi ukazují, že to mám ještě zkusit. Měl jsem letos dobré podmínky, rozhodně lepší než kdykoliv v minulosti. A v příští zimě by to mělo být ještě lepší. Třeba v Nordice jsem se posunul o level výš, jsme domluvení, že veškeré testy budou probíhat s Parisem (vicemistr světa ve sjezdu 2013 Dominik Paris pozn.), právě jsem si přímo od jeho servisáka dovezl osmery lyže. Takže podmínky pro přípravu jak finančně, tak co se týče lyží, by měly být super.
Budete se tentokrát specializovat jen na rychlost?
Rád bych, letos jsme dělali všechny disciplíny a je to fakt náročný. Nejsme schopní otestovat všechno. Buď jsou pozadu obřákové lyže, nebo sjezdové, ale pořád prostě něco doháníme a jsme o krok za specialisty. Takže teď je strategie taková, že bychom vsadili všechno na sjezd. Poprvé v životě se tedy budeme soustředit na jednu disciplínu. Ale nudit se asi nebudu, čekají mě i nějaké kombinace a trénovat obřák stejně musím, to je základ mého lyžování a toho, proč jsem dobrej ve sjezdu. Odpadne nám hlavně to testování.
Kde bude sezónní vrchol?
Kitzbühel, to je nejvíc.
Dá se vůbec ve sjezdovém lyžování načasovat forma k jednomu závodu?
Nevím, já to nikdy nedělal. Asi se dá, že si člověk aspoň odpočine a nejede tam unavený, to je tak všechno. Tentokrát to tedy budeme směřovat právě na Kitzbühel. Ten zážitek, co jsem tam měl letos v kombinaci, ten kamzík, co mám doma, to mě fakt baví (úsměv).
Vypadáte defnitivně rozhodnutý pokračovat. Co když ale první lyžování nedopadne dobře?
O tom už jsem taky přemýšlel. Bylo by to samozřejmě nepříjemné, už jsem opravdu nastavený na to, že chci jet dál, ale může se klidně stát, že to za ten měsíc nepůjde. A já to nechci prodlužovat. Rozhodně to nebude tak, že se ukáže problém s kolenem, já zase půjdu na nějakou artroskopii a budu třeba další dva měsíce čekat. Takhle to nechci, rád bych tu sezónu odjezdil tak, aby mě nic nebolelo a abych se netrápil. Takže kdyby něco bylo, tak konec.
Jak velké váhání ohledně ukončení kariéry u vás po sezóně bylo?
To jsem měl každý den a je to tak vlastně pořád. Stačí jeden krásnej den s Albišem (syn Albert, 2,5 roku pozn.) a pak si říkáš, že nějakej sport nemá smysl. Ale vím, že když přestanu lyžovat, začnu dělat nějaké jiné nesmysly, třeba jezdit na kole, prostě nesmysly, které vlastně neumím. Tady mám nachystanou přípravu a sezónu se vším všudy a můžeme si to všichni užít.
Partnerka nechala rozhodnutí kompletně na vás?
Jo, je to zvláštní, ale vůbec mi do toho nekecala (smích). Doufám, že až jí natvrdo řeknu, že pokračuju, tak že mi nedá nějakou červenou.
Co byste v případě lyžařského konce dělal?
To vím moc dobře, nejradši bych nedělal nic (smích). Ba ne, mám tisíc nápadů, tisíc nachystaných věcí. To taky hrálo v rozhodování roli. Že bych konečně chtěl tyhle nápady rozvinout a věnovat se jim. Snažím se i teď, ale vím, že to jediné je zatím lyžování a rodina a to ostatní musí počkat.
Můžete své plány aspoň naznačit?
Určitě Vagus a různé věci kolem, ale to nemůžu říct, protože by to nevyšlo.
Když se teprve za měsíc vrhnete do prvního testování hlavy a těla, nebude už tréninkové manko příliš velké?
Tam vlastně žádné manko nebude, protože touhle dobou se začíná vždycky, vychází to stejně. Navíc se budeme specializovat hlavně na ty rychlostky, takže netřeba někam chvátat.
Sezónu jste nezakončil zrovna příjemně. Nebojíte se po děsivém pádu na mistrovství světa i případných následků na psychice?
Já ty sjezdy budu jezdit kvůli tomu, že mě baví a že jsem zůstal v té třicítce a mám tím pádem dobrou startovní pozici, takže od prvních závodů můžu atakovat nejvyšší příčky. Na druhou stranu, je to sjezd a poslední zkušenost byla taková, jaká byla. Uvidím, jak budu schopný se k tomuhle postavit. Zase je to jen nějaká psychologická práce, možná si na to někoho přizvu. Ale většinou jsem to zvládal dobře, tyhle věci si snad uvědomuju správně. Ale sám jsem zvědavý. Býval jsem větší drsňák, to je fakt (úsměv).
ŠS
Fotogalerie
