Paráda! Alpští lyžaři získali na univerziádě zlatou medaili v týmové soutěži!
O první české zlato na univerziádě v Almaty se postarala v týmové soutěži čtveřice českých reprezentantů ve složení Martina Dubovská, Tereza Kmochová, Daniel Paulus a Adam Zika, když ve finále porazili Rakušany 3:1. Gratulujeme! V následjujících řádcích se dozvíte, jak závod prožívala Tereza Kmochová, která po dvou čtvrtých místech získala vytouženou medaili, a nejen ona.
Daniel Paulus po vítězství prozradil: „Do závodu jsem nešel s velkým očekáváním, ostatní země měly nasazeny opravdu silné týmy. Věděl jsem, že mám docela dobrý start, ale těžko říct, jak se můžu poprat s tratí. První heat ukázal, že celý náš tým je v paralelu jako ryba ve vodě a po vyřazení Kanady ve druhém kole nám bylo všem jasné, že je obrovská šance urvat medaili. Trenéři odvedli super práci, dokázali nám udělat skvělý servis, ale hlavně pořádně nahecovat. Takže klíčem k úspěchu byla podle mě super práce celého tymu a atmosféra v něm.“
Celým závodem plným emocí nás v následujících řádcích provede nejlepší neslyšící lyřažka Tereza Kmochová. „Jsem moc ráda, že jsme měli takový dobrý tým, že se nám to dobře sešlo. I trenéři na tom mají obrovský podíl, všechno výborně klapalo. Byla jsem tedy samozřejmě dost nervózní, protože to byl můj první týmový závod vůbec a jeli jsme za všechny a nechtěla jsem to nějak pokazit a zhatit tak šanci ostatním. Myslím, že jsme to měli všichni podobně. Největší nervy jsem měla na startu, protože jsem neslyšela to pípání kvůli hučení nafukovače startovní arény, ale naštěstí tam byla světa, tak jsem se orientovala podle nich.
Počasí nám vyšlo úplně parádně, i když byla trochu zima. Trať taky dobrá, sice modrá byla asi trochu rychlejší, ale z toho jsme nakonec vytěžili!
Pořád probíhaly úpravy, tak se to nerozbíjelo, což bylo super. Přes všechny soupeře jsme prošli relativně v pohodě, Libanon byl pohoda, ale pak už šlo do tuhého přes Kanadu, Rusko a Rakousko. Věděli jsme, že na to máme, že je můžeme všechny porazit, tak jsme se navzájem hecovali! Finále bylo docela drama, rozhodovala až poslední Adošova (pozn. Adam Zika) jízda. Já s Maťou jsme těsně vyhrály a Dandy těsně prohrál, všechno tedy záleželo na Adošovi. Pokud by to bylo 2:2, tak bychom byli druzí o osm setin. Když jel Adoš, tak jsme mu hrozně moc fandili z cíle, a viděli jsme, že přejíždí Rakušana a dojel první. Tak jsme všichni vybuchli radostí a začali se v cíli objímat. To bylo asi nejhezčí, ta několikanásobná radost celého týmu!
I pro mě je to taková satisfakce za ta čtvrtá místa a beru to jako jeden z mých nejcennějších úspěchů! Jsem moc ráda, že jsem se na tom mohla podílet, a že ostatní mi vlastně i pomohli k tomu zlatu! Prostě práce celého českého týmu!“
(EK)
Photos: FB Z.Chrástecký
Fotogalerie
