Capová před novou sezonou: „Nerada bych, aby výsledky stagnovaly“
Na březnovém SP ve Špindlerově Mlýně zazářila životním patnáctým místem ze slalomu. V nadcházející sezóně by česká kometa Gabriela Capová chtěla na výsledky navázat. První šanci bude mít už tento víkend v rámci úvodního podniku Světového poháru. V rakouském Söldenu jí čeká obří slalom.
Obří slalom v Söldenu vás čeká již za pár dní. Startovala jste tam už vloni, je to specifický závod?
Vloni to bylo velmi těžké kvůli počasí, ani pista nebyla moc dobrá. Ten závod tedy beru jako rozježdění. V obřáku to mám hodně nahoru dolů, jsem schopná jezdit velmi špatně, a pak najednou dobře. Trenér si často trhá vlasy, protože v rozjížďce mě třeba chtěl poslat domů, ale pak se závod povedl. On se hned ptá, proč jsem tak nejela hned (smích). Takže očekávání v Söldenu nemám téměř žádná. Bude to buď, anebo.
Věnujete se nyní obřímu slalomu v přípravě víc, nebo je pořád slalom jednička?
Slalom je jednička, obřák je hned druhý, snažím se pracovat i na paralelu, protože závody přibývají. Myslím, že mi obřák pomáhá i do slalomu, jak po fyzické a technické stránce, tak po psychické. Když jsem jednu sezónu jezdila jenom slalom, tak už mi to potom začalo jít na mozek, měla jsem slalomu plné kecky a těšila se na něco jiného. Určitě i nyní chci jezdit obě disciplíny najednou, i kdyby se mi v obřáku tolik nedařilo.
I ve na domácím SP ve Špindlerově Mlýně jste se v pátek rozjela v obřáku a pak předvedla skvělý slalom…
Ano, mám u sebe teď zajímavou statistiku. Vždy, když jsem jela v SP obřák na stejném kopci, co se jede slalom, tak se mi pak zadařilo. Tak uvidíme, jak to bude letos. Je to zajímavá nápověda do sezóny.
Je slalom Světového poháru ve finském Levi, který se koná na konci listopadu, pro další vývoj sezóny klíčový?
Dá se to tak říct, ale hodně důležitý bude ještě Killington. I vloni jsem měla pár bodů z té předešlé sezóny a díky bodům z Killingtonu jsem následně v Courchevel startovala poprvé v kariéře v elitní třicítce. Letos je ten základ větší, takže věřím, že by se to zase mohlo povést. Musí ale klapnout ty první dva závody. Doufám, že se do konce sezóny dostanu stabilně do třicítky a budu tam bodovat.
Byla pro vás životní sezóna velkou vzpruhou?
Ano, určitě. Loňská sezóna se povedla a byl tam viditelný posun. Mým cílem je posouvat se dál, velmi nerada bych byla, kdyby výsledky stagnovaly.
Vloni jste třikrát bodovala v závodech SP, ale uspěla jste i v Evropském poháru, kde jste v hodnocení slalomu získala celkové druhé místo. Jak moc budete tento seriál jezdit i letos a jak moc toužíte se přesunout nastálo do SP?
Vloni jsem v EP v bodování slalomu bojovala dlouho o první místo, ale nakonec tedy druhá. Ráda bych tam jezdila i letos, akorát je problém, že se v této sezóně hodně kříží se svěťákem. Ten bude pro mě priorita, takže bohužel nemůžu jezdit všechny závody EP, i když bych chtěla.
Byla by škoda nevyužít toho, že ve Světovém poháru máte díky povedené loňské sezóně dobrou startovní pozici. Souhlasíte?
Díky úspěchům v EP se mi povedlo sjet dobré FIS body, jsem teď na start listu někde na 38. místě, ale některé holky šly „do důchodu“ a některé se zranily, takže jsem se v podstatě přiblížila třicítce. V prvních závodech asi ještě v TOP 30 startovat nebudu, ale měla bych být těsně za třicítkou.
Jak jste spokojená s přípravou? Na jaře jste zavítala i do Bulharska, jak tam trénink probíhal?
Po sezóně jsem měla asi týden volna a pak jsme se hned přesunuli do bulharského Banska, které je vysoko nad mořem a mají tam dlouho sníh. Tam jsme se připravovali společně s Bulhary, Slovinci, Chorvaty. Příprava byla dobrá, akorát ke konci bylo na svahu už trochu měkko, takže jsme jezdili i na soli. A nakonec jsme tréninkový pobyt asi o tři dny zkrátili.
Jak vypadá takový kemp?
Ráno jsme vstali, přijeli na kopec a tam jsme jezdili obří slalom a slalom, kolem deseti jízd za tu jednu fázi. Odpoledne pak na hotelu trénink v posilovně, lehce vyběhat a večer rozbor u videa. A další den znovu.
Na kondičním soustředění jste údajně zlepšovala svoje „silové parametry“. Co to obnášelo?
Řekla bych, že jsem se snažila zlepšit všechny parametry, nejen silové. To znamená trénovat naplno a snažit se jít na svůj limit. Myslím, že jsem se v něčem zlepšila, něco je pořád stejné, ale doufám, že kondičně na tom v závodech budu dobře.
Váš osobní trenér Boštjan Božič vás podle šéftrenérky ženské reprezentace Evy Kurfürstové tlačí na samotnou hranu. Co si pod tím představit?
Je věčně nespokojen, je velmi těžké vytvořit mu na tréninku úsměv na tváři. Většinou mi říká, co bych měla zlepšit, protože ví, že jsem schopná jezdit dobře. Takže to pak po mně chce v každé jízdě. Když nejsem na limitu, není moc spokojen a je to na něm znát.
Vám to vyhovuje, takový přístup?
Jak kdy (úsměv). Je to náročné, ale výsledky to přináší, vím, že to myslí dobře. Takže to beru. Ale je to někdy těžké zvládat, a to fyzicky i psychicky.
Po vašem životním závodě ve Špindlerově Mlýně se usmíval?
Zčásti se usmíval, ale vyčetl mi, že na posledním úseku trati, tom malém hanku, mi došly síly. Tam to nebylo, jak si představoval, takže byl i lehce zklamaný, ale převážně měl ze závodu radost. A dokonce mne pochválil.
Dříve jste mluvila o tom, že by bylo dobré rozšířit tým o jednoho servismana, povedlo se?
Rozšířili jsme tým, už nejsem jen se svým trenérem, ale přibyl nám Stano Vozárik. Dříve dělal lyže Adamu Žampovi nebo Péťe Vlhové. Je to velká pomoc hlavně pro mého trenéra, že má více času na mě a statistiky, rozbory a může si občas i více odpočinout. Můžeme si také s tím materiálem na svahu i v lyžárně více hrát.
